Pravidelně připravuje příspěvky pro pořady O Roma vakeren – Romové hovoří, Mezi nebem a zemí, Šalom alejchem a Mezi námi.
V Českém rozhlase začala pracovat v červnu 2000 jako webeditorka stránek ruské a německé redakce Radia Praha, vysílání Českého rozhlasu do zahraničí. Zároveň převzala práci na stránkách Romové v České republice a navázala spolupráci s romskou redakcí. V roce 2005 přestoupila do Českého rozhlasu Online (nyní Nová média), kde založila web Náboženství a nadále pokračovala v práci na romských stránkách. Od roku 2010 pracovala v Českém rozhlase 6. Po reorganizaci přešla v roce 2013 do Tvůrčí skupiny náboženských pořadů v Centru výroby, která byla o rok později převedena do Tvůrčí skupiny publicistiky. Od léta 2017 pracuje pro ČRo jako externistka.
Narodila se v roce 1972 v Praze a už během studia sociální práce na pražské Filosofické fakultě Univerzity Karlovy začala spolupracovat s časopisem Sociální politika, odborným měsíčníkem Ministerstva práce a sociálních věcí, kam po studiích v roce 1998 nastoupila na celý úvazek. Sociální tematice se věnuje i při své dosavadní práci pro Český rozhlas.
V roce 2009 jí Muzeum romské kultury v Brně udělilo svou historicky první cenu za vytrvalou podporu muzea a pomoc při budování jeho sbírkových fondů, za stálou propagaci romské kultury vůbec. Je spoluautorkou knihy Amendar. Pohled do světa romských osobností, která získala Cenu Gloria Musaealis v kategorii Muzejní publikace roku 2018.
Kontakt: jana.sustova@rozhlas.cz
Všechny články
-
Výstava Amaro jilo marel / Naše srdce bije mapuje 35 let existence Muzea romské kultury v Brně
Výstava Naše srdce bije vypráví příběh jedinečné instituce, která vznikla z iniciativy 24 romských osobností a neromských odborníků. Její začátky byly více než spartánské.
-
Brněnské oslavy MDR mají dvacetiletou tradici, letos byl v barvách romské vlajky nasvícen i Špilberk
Brno si minulý týden připomínalo dvě výročí. Ve středu jubilejní 20. ročník oslav Mezinárodního dne Romů a v jeho předvečer 35. výročí založení Muzea romské kultury.
-
Ještě devět měsíců lze žádat o odškodnění protiprávních sterilizací
Devět měsíců zbývá do chvíle, kdy skončí možnost uplatnit nárok na odškodnění za protiprávní sterilizaci žen. Lhůta pro podání žádostí končí 2. ledna 2027.
-
Hraný film Město, které bdí nahlíží do pestrobarevné romské osady v Madridu, kterou čeká demolice
Ve středu 11. března začne Mezinárodní filmový festival o lidských právech Jeden svět. Letos přinese 106 příběhů o odvaze, moci i naději, které mění pohled na svět.
-
Soutěž Romano suno nabízí klání v romštině, čeští účastníci letos poprvé změří síly se Slováky
Soutěž Romano suno je určena pro všechny, kteří umí romsky a chtějí si v romštině napsat svůj text, natočit video, anebo si v romštině zasoutěžit naživo.
-
Výsledky mezinárodního projektu potvrzují zakořenění anticikanismus v českém online prostoru
Anticikanismus je v českém online prostoru často rozšířený. Potvrzují to výsledky mezinárodního projektu Společně proti anticikanismu online (TAAO).
-
Životní příběh Ladislava Gorala
V úterý 27. ledna, kdy si svět připomínal Den památky obětí holocaustu, zemřel jeden z jeho významných romských pamětníků Ladislav Goral. Bylo mu 86 let.
-
Jak sterilizace romské ženy zarezonovala na východním Slovensku, zachycuje povídka Márii Hušové
Mária Hušová pochází z východního Slovenska a už v dětství vnímala, jak nucené sterilizace romských žen otřásly tamní romskou komunitou. Více Jana Šustová.
-
Gejza Horváth má nejen hudební, ale i spisovatelské ambice
Jestli se o někom dá říct, že je to nezmar, tak to platí o romském muzikantovi Gejzovi Horváthovi. Namísto, aby si po sedmdesátce dopřál trochu klidu, stále muzicíruje.
-
Ilona Ferková se tématu nucených sterilizací literárně věnuje už od 90. let
Povídkou Svázané nitky plodnosti do knihy přispěla spisovatelka Ilona Ferková z Rokycan, která se tématem nucených sterilizací romských žen zabývá už od 90. let.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »