Výlety s Vltavou: Po cyrilometodějských stezkách

Symbolickým středobodem cyrilometodějských cest je poutní místo Velehrad

Oblíbené Výlety s Vltavou našly i letos v letním rozhlasovém vysílání. Až do konce prázdnin posluchače zavedou na zajímavá a často málo známá místa Čech, Moravy a Slezska. Nabídnou tak tipy pro prázdninové putování, které jinde nenajdete. Úvodní série vltavských Výletů se ve všední dny od 1. července do 12. července projde po cyrilometodějských stezkách. A zavítá i na Slovensko.

Pěší poutnictví zažívá renesanci a dnes už je zdaleka necharakterizuje pouze oblíbená svatojakubská cesta vedoucí do španělského Santiaga de Compostela. Evropa je dnes protkána sítí duchovních i kulturních stezek, z nichž ty nejvýznamnější jsou nositelkami mezinárodního certifikátu Rady Evropy.

Slavorum Apostoli

Dosáhnout této mety se snaží sekretariát Evropské kulturní stezky sv. Cyrila a Metoděje sídlící ve vý chodomoravském Zlíně. Ten již po několik let koordinuje vznik souboru tras, které mají propojit významná místa a instituce prezentující historický a kulturní odkaz ovlivněný misí soluňských bratří a jejich následovníků. Inspirativní historie počátku křesťanství ve slovanských zemích, učebnicový příklad vzdělanosti a zásadovosti, má stále co říci i dnešním Evropanům.

Sousoší slovanských věrozvěstů před děvínským kostelem

V této souvislosti je vhodné připomenout slova z encykliky papeže Jana Pavla II. Slavorum apostoli z 2. června 1985, v níž se o odkazu sv. Cyrila a Metoděje praví: „Jejich dílo je také vynikajícím přínosem pro tvorbu společných křesťanských kořenů Evropy, které svou pevností a vitalitou utváří jeden z nejsolidnějších výchozích bodů, ke kterému musí přihlížet každý vážný pokus obnovit novým a dnešním způsobem jednotu tohoto kontinentu.“Symbolickým středobodem cyrilometodějských stezek je poutní místo Velehrad a šířeji okolí Uherského Hradiště coby centrální lokalita Velkomoravské říše. Trasy nyní vznikají především ve spolupráci s kluby českých a slovenských turistů za podpory některých krajů České republiky a Slovenska. Propojují nejen místa přímo spjatá s obdobím existence velkomoravského státu, ale také místa ideově rozvíjející odkaz působení sv. Cyrila a Metoděje. I proto na cyrilometodějských trasách narazíte nejen na raně středověká hradiště, ale také na křesťanské chrámy mladšího data vzniku.

Deset zastavení

Série rozhlasových reportáží formou deseti zastavení přiblíží pestrost stezek aktuálně propojujících řadu pozoruhodných míst na Moravě a Slovensku. Ambice mezinárodního projektu Evropské kulturní stezky sv. Cyrila a Metoděje jsou sice širší, ale jádrová zóna se překrývá právě s prostorem jihozápadního Slovenska a jihovýchodní Moravy. Lokality vybrané do série rozhlasových reportáží posluchačům přibližují znalci mající k jednotlivým místům nejen profesionální, ale mnohdy i osobní vztah. Přibližme si tedy jednotlivá témata. S Petrem Hudcem z Matice velehradské navštívíme symbolický středobod cyrilometodějských stezek - poutní místo Velehrad s bazilikou zasvěcenou též slovanským věrozvěstům. Nahlédneme k sarkofágům významných duchovních osobností i do velehradského podzemí, kde je mimo jiné vystavena Zlatá růže od papeže Jana Pavla II.

V další reportáži nám archeolog Luděk Galuška přiblíží prostor aglomerace v okolí Uherského Hradiště, kde se s největší pravděpodobností nacházelo centrum Velkomoravské říše. Při této příležitosti zavítáme i na jedno z několika zdejších archeologických nalezišť, konkrétně na Spitálky ve Starém Městě. Literát Jiří Jilík nás naproti tomu zavede do lůna přírody - na historické hradisko Klimentek, pozitivní energií nabité poutní místo schované v lesích moravského pohoří Chřiby.

František Synek, vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích, nás provede rozsáhlou archeologickou lokalitou obklopenou lužními lesy řeky Moravy. V reportáži vystoupáme i na věž, odkud obhlédneme pečlivě udržovaný památkový areál přístupný nejen badatelům, ale též širší veřejnosti. Do barokních Křtin skrytých ve hvozdech Moravského krasu a známých i díky jedinečné architektuře chrámu navrženého Janem Blažejem Santinim se dostaneme díky premonstrátům, kteří se sem vrátili po 234 letech. Na památný beskydský vrch Radhošť, kde se stýká křesťanská tradice s pohanskou, se v další reportáži podíváme spolu s předsedou Matice radhošťské Drahomírem Strnadelem.

Rekonstrukce velkomoravského opevnění hradiska Bojná - Valy

Přes karpatské vrcholky se přesuneme na Slovensko, kde jsou již vyznačeny desítky kilometrů cyrilometodějských stezek. Začneme přitom u Trenčína. Malá a Velká Skalka jsou nenápadná poutní místa v rušném údolí Váhu, která překvapí svou duchovní tradicí. Provede nás jimi Katarína Darvašová. Do pohoří Považský Inovec se dostaneme díky exkurzi vedené aktivním starostou obce Bojná Jozefem Stankovským. Při obhlídce slovanského hradiska a návštěvě nově postavené vstupní brány raně středověkého sídliště mu budou asistovat archeologové Zbygniew Robak a Peter Bednár.

Další reportáž nás zavede na Záhorí, region ležící mezi pohořím Malé Karpaty a řekou Moravou. Saštínský chrám zasvěcený Panně Marii Sedmibolestné je národním poutním místem slovenského národa. Právě tam nahlédneme díky páteru Ondřeji Kentošovi, rektorovi baziliky, o kterou se po mnoha letech odloučení opět stará řeholní řád paulínů. A posledním, desátým zastavením na cyrilometodějských stezkách bude památný Děvín, vrch trůnící nad soutokem Dunaje a řeky Moravy. Je to lokalita mnoha historických vrstev, kterou poodkryjeme díky průvodkyni Márii Hatalové.

Až do Soluně

Každá z uvedených deseti reportáží je zpestřena hudebními vstupy, které jsou vybrány z alba Gréckokatolického chrámového sboru blahoslaveného P. P. Gojdiča z Vranova nad Topl'ou. Titul alba, graficky vyvedený v latince i cyrilici, zní: Na počiatku bolo slovo, a jeho obal zdobí kresba slovanských věrozvěstů.

Ambice projektu Evropské kulturní stezky sv. Cyrila a Metoděje nejsou malé. Poutnické trasy jsou zatím vyznačeny sice jen na území Česka a Slovenska, ovšem počítá se také s rozvojem stezky na územích, jejichž duchovní kulturu soluňští bratři přímo či nepřímo ovlivnili. Jedna z tras by měla vést přes makedonský Ochrid do řecké Soluně a jiná zase do Říma, místa pochování Konstantina Filozofa, tedy sv. Cyrila. Kde nakonec spočinulo tělo sv. Metoděje zůstává dodnes záhadou. Pěší poutníci tak mohou navštívit alespoň místa, kde první biskup moravský pravděpodobně působil. Série rozhlasových výletů po cyrilometodějských stezkách některá z nich posluchačům přibližuje.