Český rozhlas podle expertů z Evropy

Hodnotící zpráva, takzvaná Peer-to-Peer Review, je výsledkem evaluačního procesu, který probíhal ve dvou liniích: samotné zprávě konzultantů/hodnotitelů předcházelo důkladné zpracování sebehodnotícího dotazníku a teprve poté se skupina zahraničních expertů na rozhlasové vysílání pustila do detailního hodnocení.

Šest kritérií

Jak uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, „hlavními cíli Peer-to-Peer analýzy bylo zhodnocení stávající situace v Českém rozhlase, zvýraznění příkladů dobré praxe, ve kterých je Český rozhlas vzorem pro další veřejnoprávní vysílatele, a návrhy spolu s konkrétními doporučeními, na co se má Český rozhlas do budoucna zaměřit, aby posílil svoji veřejnou službu.“
Fungování Českého rozhlasu expertní skupina poměřovala šesti kritérii, mezi něž patří: nezávislost, univerzalita, znamenitost, rozmanitost, zodpovědnost a inovace.
Zavoral vyzdvihl kritérium nezávislosti, které je pro veřejnoprávní médium prioritou a je úzce propojeno s objektivitou a důvěryhodností. Český rozhlas je nejdůvěryhodnější zpravodajskou i publicistickou audio platformou v České republice. Jeho novináři se řídí přísnými vnitřními a profesními pravidly, pracují na principu dvojího ověřování faktů, aby poskytovali přesné, ověřitelné a vyvážené zpravodajství. S důvěryhodností média také souvisí jeho přesah do sociální oblasti. René Zavoral vyzdvihl dva programy - Světlušku, projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, a Ježíškova vnoučata.
Univerzalitu reprezentuje Český rozhlas především tím, že je chápán jako nedílná součást české kultury. Zavoral v této souvislosti zmínil projekt 1968 připomínající srpnovou okupaci nebo přehlídku Prix Bohemia Radio. Vyzdvihl rovněž ocenění rozhlasových novinářů - ať už Novinářskou křepelkou nebo Cenou Karla Havlíčka Borovského. Také prohlásil, že bude i nadále podporovat existenci uměleckého tělesa - Symfonického rozhlasu Českého rozhlasu.
Univerzalita souvisí i s technickým rozvojem média. Právě investice do technologií a dodržování zavedených vysokých standardů za účelem zajištění kvalitního šíření obsahu, splňují třetí bod analýzy -znamenitost. Český rozhlas nabízí posluchačům vysoce kvalitní zvuk, širokou distribuci a spolehlivý přenos napříč všemi platformami.
Rozmanitost se týká obsahu produkovaného Českým rozhlasem na všech úrovních napříč žánry a typy médií - audia, videa, textu a dalších. Aktuální výzvou u tvorby programu na všech stanicích je nalézt ten správný mix, jenž osloví cílové publikum. Určité platformy Českého rozhlasu vyvinuly skutečnou interakci se svým publikem a posluchači mají pocit, že jim byl konkrétní pořad připraven doslova na míru. „Středobodem zájmu Českého rozhlasu je nezávislost, objektivita a rozmanitost programu. Musíme být všude tam, kde jsou naši posluchači,“ uvedl René Zavoral.
Kontakt s posluchači zajišťuje ombudsman Českého rozhlasu, který vyřizuje jejich podněty i stížnosti, informuje o nich nejvyšší vedení i šéfredaktory jednotlivých stanic. Právě tento typ komunikace je příkladem pátého bodu analýzy -zodpovědnosti. Ta by se měla v rámci doporučení hodnotící komise přesouvat více směrem k zaměstnancům tak, aby se posílily jejich pravomoci. V důsledku toho budou motivovanější a kreativnější.
Inovace jsou šestým bodem mezinárodní analýzy Peer-to-Peer. Kritéria tohoto bodu splňuje Český rozhlas díky několika inovativním skupinám na různých úrovních. René Zavoral v této souvislosti připomněl existenci kreativního HUBu (TR 25/2019), zpravodajský podcast Vinohradská 12 (TR 18/2019) i vytvoření největšího audioportálu mujROZHLAS.cz, který přinese jak pořady z aktuálního vysílání, tak výběr z archivu Českého rozhlasu. Veřejnosti bude dostupný zdarma a s jeho spuštěním se počítá na sklonku letošního roku.

Zvýšit podíl na trhu

Přestože zpráva mezinárodní hodnotící komise vyznívá pro Český rozhlas příznivě, obsahuje i doporučení, kterými by se mělo vedení veřejnoprávní instituce zabývat. Poslechovost Českého rozhlasu podle výzkumů stoupá, ale komise položila otázku: „A vám třiadvacetiprocentní podíl na trhu stačí?“ Podle Reného Zavorala z toho plyne několik úkolů - oslovit a získat nové posluchače, lépe je poznat a odhalit jejich priority a také aktualizovat výhledy Českého rozhlasu do budoucna. Český rozhlas by měl podle analýzy například propagovat to, co jej odlišuje od ostatních mediálních organizací, a připravit tím půdu pro veřejnou debatu o navýšení koncesionářského poplatku. Měl by také srozumitelně komunikovat s veřejností o svém poslání média veřejné služby. Důsledkem je pak vztah posluchačů k Českému rozhlasu: Být oblíben, nikoli jen uznáván.