Vakcína na covid proti krevním sraženinám spíš chrání, než je způsobuje. WHO doporučuje očkovat dál
Evropská léková agentura (EMA) prověřuje, jestli několik desítek případů krevních komplikací přímo souvisí s covidovou vakcínou Oxford-AstraZeneca, nebo jestli jde o shodu okolností. Krevní sraženiny jsou totiž ve vyspělých zemích velmi časté.
U několika desítek lidí očkovaných vakcínou od AstraZenecy se objevily zdravotní komplikace související se srážlivostí krve – krevní sraženiny nebo nedostatek krevních destiček. Několik z těchto osob zemřelo na plicní embolii.
Čtěte také
Odborníci však upozorňují, že krevní sraženiny jsou ve vyspělých zemích velmi časté a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by za ně byla přímo zodpovědná očkovací látka. Sraženiny v krvi jsou nebezpečné tím, že mohou ucpat důležité cévy a vyvolat tím žilní trombózu, plicní embolii nebo cévní mozkovou příhodu čili mrtvici.
„Třeba v roce 2018 bylo 22 lidí denně, kteří zemřeli na mrtvici,“ uvedl čísla za Česko primář neurologie Fakultní nemocnice Motol Aleš Tomek v rámci kampaně Čas je mozek.
V celé Evropě postihne cévní mozková příhoda ročně asi milion lidí, k nim je potřeba připočíst další lidi s krevními sraženinami. Mezi lidmi očkovanými proti covidu se tak vlastně objevilo mnohem méně případů krevních sraženin, než je v populaci běžné.
Čtěte také
Evropská léková agentura přesto prověřuje, jakou roli v těchto případech vakcína hrála. Zkoumají šarže použitých vakcín, zda v jejich složení nedošlo k odchylkám. A u každého postiženého člověka posuzují i další rizikové faktory, které mohly přispět ke vzniku krevních sraženin. Patří k nim takzvané civilizační choroby jako cukrovka, vysoký tlak, vysoká hladina cholesterolu, dále faktory životního stylu jako kouření, pití alkoholu, nevhodná strava nebo nedostatek pohybu.
Zvýšené riziko krevních sraženin našli vědci i u lidí, kteří prodělali nemoc covid-19 s těžkým průběhem. Očkování tedy více lidí před těmito komplikacemi ochrání.
I kdyby vyšetřování prokázalo souvislost mezi očkováním a vzácnými případy trombózy a embolie, vakcíny mají podle Světové zdravotnické organizace více přínosů než rizik a není tedy důvod očkování zastavovat. Podobně jako na trhu zůstávají léky, u nichž se riziko krevních sraženin prokázalo před desítkami let, například hormonální antikoncepce.
Související
-
Viroložka Tachezy: Koronaviru se nezbavíme, ale přijdou vylepšené vakcíny. Už se na nich pracuje
Vědci už teď pracují na koronavirových vakcínách druhé generace, které budou mít širší záběr působení než ty současné. Měly by fungovat i proti různým mutacím.
-
Lahvičky s nálepkou AstraZeneca se staly nástrojem politického fotbalu, píše v komentáři CNN
Dělají evropské země chybu, když pozastavují očkování vakcínou od firmy AstraZeneca, ptá se CNN. Podle vědců k takovému kroku není důvod.
-
Aerosol s koronavirem zůstává ve vzduchu i několik hodin. Proto se lze nakazit v uzavřeném prostoru
Koronavirem se můžeme nakazit, i když jsme sami v uzavřené místnosti. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila Česká aerosolová společnost.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
