Umělci v podzemí. Výlety s Vltavou po uzlových bodech undergroundové kultury

8. srpen 2021

Takzvaná druhá kultura, ta paralelní a neodvislá od toho, co se dělo před očima většiny občanů normalizovaného Československa, žila před listopadem 1989 pod povrchem tvořeným kulturou oficiální. Po jejích uzlových bodech se v týdnu od pondělí 16. srpna vydají prázdninové Výlety s Vltavou.

Termín sám nezná svého autora, paralelně se používaly další, samozřejmě underground, ale také třeba kontrakultura. Její historie sahá až do padesátých let k takovým jménům, jako byli Egon Bondy a Ivo Vodseďálek spojení samizdatovými aktivitami kolem edice Půlnoc.

Jen zcela výjimečně docházelo postupně k průnikům s okolním světem, častěji však k pouze k jakýmsi „výhřezům“, které bývaly také „po zásluze“ potrestány, jak k tomu došlo například v Rudolfově u Českých Budějovic během koncertu Plastic People, který byl rozehnán státní policí, dříve než začal.

Nico v Kníničkách

Underground se realizoval především v hudebním a literárním prostoru, ale stranou nezůstávali ani nezávislí výtvarní umělci, obzvláště, čím blíže roku 1989, ti mladí, ale nejen oni, nespokojení s nemožností svobodně se prezentovat. Umění, které nebylo tak slyšet, se samozřejmě v tomto smyslu dařilo lépe, k návštěvě „tajné“ výstavy stačilo v Ostravě znát heslo. Na jednodenní výstavu Ahoj lidi! v podchodu k autobusovému nádraží bude ve Výletech s Vltavou vzpomínat jeden z účastníků, dnes již etablovaný a respektovaný výtvarník a performer Jiří Surůvka.

Nebylo to samozřejmě první vystoupení nezávislých výtvarníků, do dějin českého výtvarného umění vstoupily už na počátku osmdesátých let slavné Malostranské dvorky, kde se v prostorách starých malostranských domů, v jejich atriích, na pavlačích, ve vstupech prezentovali takoví autoři jako Kurt Gebauer, Jiří Sozanský, Olbram Zoubek nebo Magdalena Jetelová (se svou slavnou obří židlí, dnes umístěnou na náplavce Vltavy u pražské Kampy).

02325865.jpeg

Pokud byste se dostali v říjnu roku 1985  do hospody v Kníničkách u Brna, mohli jste slyšet málo známou „jihlavskou“ kapelu (jak ji organizátoři kvůli utajení prezentovali), jejíž zpěvačka artikulovala písně v angličtině. Když jste trochu zaostřili, zrak i sluch, zjistili jste, že jde o slavnou Nico. Tady si na návštěvu vzpomene Martin Reiner. Autor pořadu byl o vzpomínku ochuzen, byť o tom, že se něco chystá, věděl, musel ale o tři dny dříve nastoupit k vojenskému útvaru…

Za dvěma koncerty v Brně a Praze stál především autor poslechových hudebních pořadů Miloš Čuřík, v Brně byla promotérkou Lenka Zogatová. Po koncertu zůstal i poměrně kvalitní zvukový záznam, který nedlouho před smrtí Lenky Zogatové vyšel ještě její péčí také v nákladu pěti set kusů na vinylové dlouhohrající desce, do té doby putoval mezi mnoha zájemci pouze na magnetofonovém pásku. Samozřejmě nemůžeme na cestě minout Hrádeček Václava Havla a První festival druhé kultury v Postupicích v roce 1974.

Hudba DG 307

Vzpomněli jsme tři hlavní směry umělecké činnosti českého undergroundu, hudební, literární a výtvarný. Jestliže hudební je dnes už mírně zanesen nostalgií a tradici drží sporadickými koncerty jen The Plastic People of the Universe, výtvarný se už napevno stal součástí kunsthistorie druhé poloviny 20. století, literární pak žije nejen literárněhistoricky, ale také v aktuální čtenářské kultuře. Jednou z nejvýraznějších postav, kterou vzpomeneme a která ještě donedávna, před vážným onemocněním, živě vystupovala, je Pavel Zajíček, který byl činný výtvarně, literárně a podílel se také na hudebním portrétu skupiny DG 307, kterou v roce 1973 založil společně s Mejlou Hlavsou.

Ve Výletech s Vltavou se tak vydáme společně po některých uzlových bodech undergroundové kultury, průvodci nám budou autor článku a literární historik Martin Pilař.

 

autor: Miroslav Zelinský
Spustit audio

Související