Teď protestovali zemědělci v Německu, ale bouří se i v Nizozemsku, Francii nebo Belgii

Zemědělci v západní Evropě v posledních letech stále zuřivěji protestují proti politikám na ochranu planety, které jsou podle nich příliš nákladné.

Placení za znečištění po energetické krizi a pandemii je pro zemědělce velký zásah, někteří se cítí přetíženi předpisy.

V Nizozemsku, kde byl odpor nejsilnější, vyvolaly v roce 2019 bouřlivé a opakující se protesty soudní rozhodnutí o emisích dusíku a snaha vlády zavírat farmy a snižovat počet chovaných zvířat.

V Belgii loni v březnu vedly podobné události k tomu, že kolony traktorů ucpaly bruselskou čtvrť Evropské unie. V Irsku, kde se minulý měsíc odehrály menší protesty, se chovatelé dobytka i se svými kravami vydali ke kancelářím tří vládních ministrů kvůli politice omezování dusíku.

Protesty jihočeských zemědělců kvůli nízkým výkupním cenám mléka|foto:Martin Pokorný

Demonstrace se nevyhnuly ani Španělsku a Francii. Po rekordně teplém roce loni v lednu tamní zemědělci vyšli do ulic Madridu poté, co vláda oznámila plány na omezení množství vody, kterou mohou odebírat z řeky Tagus postižené suchem.

V následujících měsících se francouzští zemědělci vydali s traktory do Paříže na protest proti zákazu používání pesticidů.

Snižování dotací

Teď se boj přenesl do největší evropské ekonomiky. Poté, co rozhněvaní zemědělci v prosinci vykydali hnůj do ulic Berlína, německá vláda zmírnila plán na snížení dotací na pohonné hmoty pro zemědělská vozidla.

Čtěte také

Konec dotací pro lepší životní podmínky skotu. Mnozí zemědělci rozhodnutí ministerstva kritizují

Joachim Rukwied, předseda německého sdružení zemědělců, minulé pondělí uvedl, že na týdenní protesty vyrazilo 100 tisíc traktoristů. „Zemědělci dnes vyslali spolkové vládě jasný signál, aby plánované zvýšení daní zcela stáhla,“ cituje Rukwieda Guardian.

Pro některé zemědělce je placení za znečištění po energetické krizi a pandemii příliš velkým zásahem. Někteří říkají, že se cítí přetíženi předpisy. Farmáři a chovatelé v zemědělských velmocích, jako jsou Nizozemsko a Francie, vyjadřují frustraci z tlaku vlád na to, aby po letech pobízení k větší produkci vyráběli méně.

Pro některé evropské kabinety jsou ale nejnaléhavější hrozbou protesty zemědělců, které přitahují pozornost krajně pravicových a populistických stran i příznivců radikálních konspiračních teorií.

V Nizozemsku vedla dusíková krize ke vzniku Hnutí zemědělců a občanů. Jde o venkovskou populistickou stranu, která v březnu dosáhla velkého vítězství v zemských volbách, byť v listopadových parlamentních volbách skončila až šestá.

Čtěte také

Existuje tu jednoznačný oligopol u prodejců i potravinářů. Činnost antimonopolního úřadu selhává, míní ministr zemědělství Výborný

V Německu získaly protesty hlasitou podporu krajně pravicové Alternativy pro Německo a skupin s extrémnějšími a protidemokratickými názory.

Ministr pro klima a hospodářství Robert Habeck v pondělí varoval před okrajovými skupinami, které zneužívají protesty. „Kolují výzvy s fantaziemi o převratu, formují se extremistické skupiny a otevřeně se objevují etnicko-nacionalistické symboly,“ cituje ministra server.

Německé sdružení zemědělců se distancovalo od krajně pravicových skupin, které se snažily ovlivnit jejich protesty. Někteří zemědělci přišli na demonstrace s transparenty, na kterých bylo s odkazem na hnědé fašistické uniformy napsáno „zemědělství je rozmanité, ne hnědé“, uzavírá.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách, připravily Alžběta Jurčová a Tea Veseláková.