Slova, která mohou ublížit

Zatímco když se dříve mezi čtyřma očima lidé pohádali a padla ostrá slova pronesená v afektu, vyřídilo se vše v soukromí. Když se dnes na Facebooku objeví výhrůžky, jsou dostupné když ne všem uživatelům sítě, tak přinejmenším širokému okruhu spřátelených osob, čímž se urážka či výhrůžka stává věcí veřejnou, ne-li dokonce trestnou.

Stalo se letos na jaře, že jeden čtenář napsal do facebookové diskuse k příspěvku redaktora Ondřeje Kundry: „Zmetek od pohledu“ a „Zastřelit zm*da!!!“ Protože v trestním zákoníku existuje paragraf 353 trestající „nebezpečné vyhrožování“, redakce Respektu se obrátila na policii s ohlášením trestného činu. Policie případ odložila a zaštítila se rozhodnutím Ústavního soudu, podle něhož osoby veřejné, tedy i novináři, musí snést vyšší míru kritiky a mají nižší práh ochrany osobnosti než ostatní občané. Jak nedávno Ondřej Kundra sdělil České televizi, vyšší složky státního zastupitelství tento případ stále prověřují, takže se z něj možná stane modelový precedens.

Nebylo by to však poprvé, kdy někdo byl potrestán za to, že vyhrožoval novináři. Své si užil moderátor Primy Karel Voříšek, kterého pronásledoval psychopat podepisující se jako Taťka Šmoula s výhrůžkami, ať vypadne z obrazovky, nebo že si na něj počká a „zmaluje mu obličej, že ho nikdo nepozná“. Pachatele se podařilo vypátrat a vloni na jaře odešel od soudu s půlročním podmíněným trestem.

O tom, že pronesená slova na internetu mohou vyvolat neočekávanou a nechtěnou reakci, existuje řada důkazů. Příkladem může být aféra Pizzagate, která se odehrála kolem prezidentské volby v USA. Konspirační teoretici si z ukradených e-mailů Demokratické strany zveřejněných na WikiLeaks odvodili, že sýrová pizza („cheese pizza“ CP) je zakódovaným výrazem pro dětskou pornografii („child pornography“ CP) a že lidé ze štábu Hillary Clintonové navštěvují pornografické doupě, které se maskuje jako pizzerie. Došlo to tak daleko, že uvedenou pizzerii navštívil se zbraní v ruce mladík, aby zjednal pořádek. Samozřejmě že nic nenašel a případ musela řešit policie.

Nebylo náhodou, že v případu Pizzagate se aktivně angažoval také Alex Jones, provozovatel webu Infowars, ultrapravicový radikál, který nevěří nikomu a ničemu, co pochází od elit. Za vším vidí spiknutí a konspiraci. Například obvinil vládu USA z podílu na teroristickém útoku na dvojčata z roku 2001, zpochybnil přistání Američanů na Měsíci, atentát na bostonský maraton v roce 2013 byl podle něj zastíracím manévrem americké vlády, střelba na základní škole v Sandy Hooks v roce 2012 naaranžovanou akcí úřadů a těch, kteří jsou proti držení střelných zbraní.

Případ starý šest let má dnes soudní dohru. Rodiče jedné z obětí ze Sandy Hooks, které Jones obvinil, že všechno jenom sehráli, se stali obětí stalkerů, právě takových, jako byl mladík, který uvěřil Pizzagate a šel zachraňovat týrané děti. Letos v srpnu došla šéfům Apple a Facebooku trpělivost a Jonese vykázali z platforem Facebook, YouTube a Spotify, takže Jones přišel o distribuci v sociálních sítích, nikoli o své webové stránky.

Vraťme se však k Erbenově Polednici. Jak známo, matka v rozčilení vykřikla: „Pojď si proň, ty polednice, pojď, vem si ho, zlostníka“, aniž to myslela vážně. Jak příběh dopadl, známe z povinné školní četby, polednice se náhle zjevila a dítě zemřelo.

A tak mě napadá, uvědomují si všichni ti, kteří dávají průchod svým emocím a vypouštějí do prostoru nenávistná slova a útočné výzvy, jež často nejsou míněny vážně, protože pouze ventilují nesouhlas či osobní frustraci z konfrontace s odlišnými názory, že jejich slova mohou ublížit nejen psychicky, ale i fyzicky? Třeba když je nějaký labilní jedinec vezme vážně...