Rozdělená společnost očima dokumentaristů

Společnost

Prozkoumat fenomén rozdělení společnosti v deseti rozhlasových dokumentech - to je přesně ten úkol, ke kterému směřuje a zraje v posledních letech žánr publicistického dokumentu Českého rozhlasu Plus. Je to příležitost zavést pozornost posluchačů bočními uličkami mimo hlavní argumentační boje současných konfliktů k příběhům, emocím a osobnostem. Projekt startuje ve středu 18. září dokumentem Ĺubomíra Smatany s názvem Obrnice - příběh vyloučené lokality.

Ačkoliv výběr deseti témat vycházel ze sociology definovaných oblastí, v nichž lze rozdělení společnosti sledovat, výsledný soubor natočených dokumentů tuto strukturu rozostřuje. Jednoduše proto, že v dokumentu jako obrazu lidského života, příběhu postav nelze sledovat aspekty odděleně, jak je to možné při hodnocení dat sociologického dotazníku.

Schůzka s haterem

Klíč pro nalezení deseti rozdílných náhledů na téma rozdělení společnosti tkví ve výběru svébytných autorských přístupů, kdy dokumentarista naplňuje zvolený koncept, vytvoří nebo využije situaci, která tady a teď nabídne reálné vyústění. Příkladem takového konceptu je pořad Nenávist není názor, který jako čtvrtý z celého cyklu odvysílá stanice Plus 9. října. Autorka Tereza Hronová se rozhodla vyhledat a kontaktovat lidi, kteří na sociální síti ji samotnou častovali vulgaritami nebo neslušnými či nenávistnými příspěvky. Tato osobní setkání, kdy se obě strany musejí vypořádat s pocity trapnosti i snahou vysvětlit a obhájit svůj postoj, obnažují především nezralost a nedostatek komunikačních kompetencí v internetovém prostředí - spíš než zlou zatvrzelost zarputilých diskutérů.

Kam taková nezralost vede, jak dokáže zpřetrhat vazby a rozvrátit vztahy trvající dlouhá léta, ukáže 25. září dokument Jakuba Troníčka Rozpad T4 (Té čtyřky). Hlavní postavou je zpěvák a skladatel Roman Dragoun. Ten ve svých projevech na sociální síti uvolnil stavidla proudu nekompromisní kritiky a v očích svých spoluhráčů z kapely T4 se stal šiřitelem nenávisti. Autorovy návštěvy aktérů konfliktu, který na očích publika sežehl letité přátelství, připomínají cesty na doutnající spáleniště. A jako štiplavý dým vhánějící slzy do očí se nad vším vznáší pocit lítosti a nepochopení, jak se něco takového vůbec mohlo stát.

Boj o prezidenta

Jiným podobným pokusem je snaha o konfrontaci zástupců dvou nesmiřitelných táborů, který připravila k premiéře 23. října Marie Bastlová. Držitelka Novinářské ceny 2018 za nejlepší rozhovor vsadila na známý tvar konfrontační diskuse, který pro dokument doplnila o důkladnější profil postav a zobrazení jejich angažovanosti v boji o prezidenta Miloše Zemana. Vlastní argumentační řež obou stran je autorkou posunutá mimo svůj primární obsah a stává se postupně kulisou pro příběh a příležitostí k naslouchání.

Jako výlet a šanci na společnou relaxaci s lidmi jiné generace pojal natáčení dokumentu Senioři Radim Bártů. Začleněním do party aktivních seniorů se pokusil zachytit nejen stesky na rozevírající se společenské nůžky, ale také elán a vytrvalost, s níž se lidé navzdory ubývajícím silám i zdravotním obtížím brání vyhození do starého železa.

S velkou dávkou hravosti si poradila Martina Pouchlá s tématem nových technologií přetínajících mezilidské vztahy a komunikační nitky osobních kontaktů. V dokumentu Pokemon GO - virtuální realita jako impulz pro komunikaci se jí podařilo odloupnout slupku povrchních klišé a proniknout díky vlastní rodině do komunity hráčů masově rozšířené hry Pokemon Go. Místo časté a zjednodušující obžaloby technologií objevuje Pouchlá zcela opačný socializační efekt.

Stavět mosty

Cyklus dokumentů Rozdělená společnost nahlíží na diskusi kolem klimatické změny či feminismu, prozkoumává vztahy a vratké pozice mezi věřiteli a dlužníky, všímá si z dlouhodobějšího pohledu vývoje vyloučené lokality v Obrnicích, sleduje motivy a pocity lidí tvořících dav aktuálních nejmasovějších demonstrací. Hlavní dramaturgickou snahou je vedle průniku pod povrch konfliktů a rozkolů také hledání míst, metod a příležitostí k propojování. Dokumentaristé zjištůjí, kde by bylo možné začít stavět mosty a oddělené části společnosti vést ke konstruktivnímu dialogu, pochopení vzájemných pozic a respektu.