Londýn - pátý člen Beatles

Poslední společný snímek skupiny The Beatles pořídil v srpnu 1969 americký fotograf Ethan Russel

Před padesáti lety se de facto rozpadla jedna z nejslavnějších rockových skupin - The Beatles. Legendární čtveřice je pro mnohé spojena s Liverpoolem. V přístavním městě se všichni členové - John Lennon, Paul McCartney, George Harrison a Ringo Starr - narodili a začínali s hudbou, která je později proslavila. Avšak nejdelší část jejich profesního života je spojena s Londýnem.

V metropoli nad Temží natočili největší hity, zažili své největší úspěchy, svůj poslední koncert a nakonec i rozpad. Jak kdysi napsal Derek Taylor, asistent manažera skupiny Briana Epsteina, „Londýn byl pátým členem Beatles“.

V britské metropoli najdeme více než čtyři sta padesát míst, která jsou s Beatles nějakým způsobem spojena. Podívejme se alespoň na zlomek z nich. Například georgiánský dům v Savile Row číslo 3, na jehož střeše Beatles odehráli 30. ledna 1969 svůj poslední koncert, je dnes památkově chráněný. Avšak nikoli kvůli památnému koncertu, ale zejména proto, že v něm v minulosti bydlela řada významných admirálů a generálů včetně vévody z Wellingtonu, vítěze bitvy u Waterloo. Poslední veřejné vystoupení Beatles zachytil na svých snímcích americký fotograf Ethan Russell. Ten také o sedm měsíců později, v pátek 22. srpna 1969, pořídil nedaleko Ascotu vůbec poslední společné fotografie členů Beatles.

Klip ze skleníku

Do historie Beatles se - možná překvapivě - zapsal i jeden starobylý skleník, který najdeme v Chiswick Gardens a jenž byl dokončen roku 1813 podle návrhu Samuela Wareho. V květnu 1966 v něm liverpoolská čtveřice natočila propagační klip pro nový singl se skladbami Paperback Writers a Rain. Členové skupiny byli tehdy unaveni po náročném turné ve Spojených státech a rozhodli se pro poklidné prostředí nádherného parku. Kytarista George Harrison později vzpomínal, že od tohoto prvního hudebního klipu vedla přímá cesta k založení hudební televizní stanice MTV. Takže Chiswick Gardens považují Britové za rodiště hudebních klipů.

Devadesát šest metrů dlouhý skleník je dnes památkově chráněn. Nikoli však kvůli natáčení Beatles, ale zejména proto, že se v první polovině 19. století stal vzorem pro mnohé další anglické skleníky včetně daleko proslulejšího Palm House, který tři desítky let poté navrhli pro Královské botanické zahrady v nedaleké čtvrti Kew architekti Decimus Burton a Richard Turner.

Perný den

Již dva roky před klipem natočili v Londýně svůj první celovečerní film Perný den, který měl premiéru 6. července 1964, v předvečer Ringových čtyřiadvacátých narozenin. Bláznivá hudební komedie režiséra Richarda Lestera, který snímek natočil na vrcholu „Beatlemánie“ podle scénáře Aluna Owena, sklidila neuvěřitelný úspěch, zároveň skvěle vystihla atmosféru „swingujících“ šedesátých let.

V hospodě Turks Head se 10. března 1964 natáčela jedna ze scén Perného dne

Snímek byl natočen během pouhých pár týdnů na jaře roku 1964 v různých lokalitách britského hlavního města. Dodnes tak v Londýně najdeme téměř dvacet míst, kde se film natáčel. I v současnosti můžeme přijet na nádraží Marylebone, kde se odehrála úvodní scéna, v níž čtveřice prchá před svými fanoušky. Nejmladší londýnské nádraží bylo podle architektonického návrhu H. W. Bradocka dokončeno roku 1899, „přežilo“ několik pokusů 0 uzavření a na počátku 21. století se dočkalo i rozsáhlé rekonstrukce, takže jej můžeme obdivovat v původní kráse. V prostorách nádražní haly však již nenajdeme telefonní budky, v nichž se čtveřice ukryla před ječícími fanynkami. Naštěstí alespoň ulička Boston Place, která sousedí s nádražím a po níž čtveřice prchala, se od natáčení filmu téměř nezměnila.

Přes veškeré potíže se zachovaly i filmové ateliéry Twickenham Film Studios vjihozápadním cípu Londýna, kde vznikal nejen Perný den, ale o rok později také film Help. Více než sto let zde vyrábějí filmy, v nedávné minulosti se tu například natáčel Spielbergův velkofilm Válečný kůň či televizní seriál Hercule Poirot. A určitě stojí za to udělat si procházku v okolí ateliérů v poklidné čtvrti Twickenham. Třeba po Winchester Road, kde se procházel Ringo. Stačí jen zavřít oči a vybavit si scénu, v niž vchází do hospody Turks Head... I dnes v tomto tradičním „pubu“ připomíná někdejší přítomnost Beatles řada fotografií na stěnách. Mimochodem tento hostinec nabízí často i kulturní „potravu“ - například letos v červenci tu v přilehlé zahradě odehráli Shakespearovu hru Romeo a Julie. Naopak nic nepřipomíná občasné návštěvy členů skupiny v hospůdce Devonshire Arms nedaleko Oxford Street, kam si zašli před či po jednání v blízkém sídle společnosti EMI. Majitel zřejmě nestojí o větší návštěvnost.

Abbey Road

V Twickenhamu jsem však nikdy žádné fanoušky Beatles nepotkal. Ti se srocují snad výhradně jen na Abbey Road, kterou proslavilo stejnojmenné album z roku 1969 a zdejší nahrávací studio. Turisté se fotografují zejména na proslulém přechodu pro pěší, který je od roku 2010 památkově chráněn.

Za jakousi „svatyni“ Beatles můžeme považovat nahrávací studio společnosti EMI, kam čtveřice poprvé vstoupila 6. června 1962 (na bicí však hrál ještě Pete Best, Ringo jej u bubnů vystřídal až v září). Kvůli úspěchu zmíněné dlouhohrající desky změnilo studio, které tu sídlí od roku 1931, název na Abbey Road Studios. Koncem listopadu 2001 se zídka před ním stala pietním místem, kde bylo možné uctít památku tehdy zemřelého kytaristy George Harrisona. Mezi množstvím květin a hořících svíček jsem mohl číst i řadu vzkazů od fanoušků: „Zatímco spíš v nebi, tvá kytara stále tklivě zní!“ - „Není to škoda?“ - „Neboj se lásky, neodmítej dary! Georgi, odpočívej v pokoji, tvé sny pořád žijí.“ - „Odešel jsi tak brzy, Georgi!“

Jak tehdy sdělil Buckinghamský palác, zprávou o smrti nejtiššího z Beatles byla velmi zarmoucena i královna Alžběta II., která v roce 1965 udělila členům legendární skupiny Rád britského impéria.

Modré plakety

Příliš brzy odešel i John Lennon (1940-1980), kterého v Londýně připomíná modrá kulatá plaketa na domě číslo 34 na Montagu Square nedaleko Oxford Street. Tam krátce v druhé polovině roku 1968 John bydlel spolu s Yoko Ono. Byt si již v roce 1965 pronajal Ringo, často jej však půjčoval přátelům včetně Paula McCartneyho či proslulého amerického kytaristy Jimi Hendrixe. V říjnu 1968 však protidrogový oddíl Scotland Yardu udělal v bytě razii, při níž se našlo nevelké množství marihuany, a Johna a Yoko zatkli. Výsledkem razie a zatčení nakonec bylo to, že majitel bytu zrušil v únoru 1969 Ringovi nájemní smlouvu. Modrou plaketu, kterou v roce 2010 odhalila Yoko Ono, tu nechala zřídit organizace The English Heritage. Od března 2013 visí také modrá plaketa připomínající Johna a George na domě v Baker Street.

Čechoslovák a Beatles

Naopak žádnou pamětní desku nenajdeme v čínské čtvrti, přestože tu vznikly jedny z prvních fotografií Beatles. Od roku 1963 je pořizoval Čechoslovák Dežo Hoffmann (1912-1986), příslušník československé armády v Británii a účastník občanské války ve Španělsku, kde se setkal s Ernstem Hemingwayem a Robertem Capou. Po válce zůstal v Británii a v roce 1955 začal spolupracovat s hudebním týdeníkem Record Mirror, což odstartovalo jeho zářnou kariéru fotografa celebrit, k nimž patřili kromě Beatles také Rolling Stones, Charlie Chaplin, Sophia Loren, Marlon Brando, Marilyn Monroe či Laurence Olivier. Hoffmann byl nejen „dvorním“ fotografem Beatles, ale i přes velký věkový rozdíl (od čtveřice jej dělilo dobrých třicet let) také jejich přítelem a důvěrníkem, a to až do rozpadu skupiny. Ten neoficiálně nastal 20. září 1969, kdy John Lennon sdělil svým kolegům, že je opouští. V nahrávacím studiu se celá čtveřice naposledy sešla měsíc předtím, 20. srpna. Veřejnost se o rozchodu dozvěděla až příští rok, poté co vyšlo poslední album Let It Be. Avšak s první ženou Johna Lennona, Cynthií, se Dežo přátelil i mnoho dalších let.

The Beatles v uličce Rupert Court, jak je 2. července 1963 zachytil Dežo Hoffmann

Poprvé se s Beatles setkal již v roce 1962 v Liverpoolu. Od počátku šedesátých let ale bydlel v londýnském China Town, kde měl také ve Wardour Street číslo 29 svůj ateliér. Tam jej také vyfotografovala spolu s Beatles Eileen Mallory, která byla více než jen Hoffmannovou asistentkou. Čtveřici však nesnímal jen ve svém ateliéru, ale i v jeho okolí. Jeden z mnoha snímků tak vznikl 2. července 1963 v nedaleké uličce zvané honosně Rupert Court, která se od těch dob téměř nezměnila.

V čínské čtvrti dnes Beatles ani jejich fotografa Dežo Hoffmanna nic nepřipomíná. Vévodí jí desítky restaurací a bister a vůně pečených kachen. Legendární fotograf by si jistě připomínku v podobě modré plakety zasloužil. Ostatně základní podmínky, které stanovila organizace The English Heritage, tedy sto let od narození nebo deset let od smrti, bezezbytku splňuje.