René Zavoral: Zabezpečit vysílání v každé situaci

Jaká hlavní preventivní opatření přijal váš Krizový štáb?

Krizový štáb jsme vytvořili velmi rychle, což se ukázalo jako prozíravé rozhodnutí. Byli jsme tak v mnoha ohledech napřed a dokázali jsme přijímat rychlá opatření, abychom zabezpečili vysílání. Zároveň jsme reagovali pružně i na rozhodnutí Bezpečnostní rady státu. Snížení počtu lidí, kteří přicházejí zvenčí do rozhlasu, se ukazuje jako jedno ze zásadních preventivních opatření. Hostům se měří teplota bezdotykovým teploměrem při vstupu do rozhlasových budov. Většinu hostů se nám také daří odbavovat ve dvou studiích na Vinohradské, která mají přístup z veřejných prostor. Snížili jsme významně i počty lidí na pracovištích, takže v našich budovách zůstávají v současné době výhradně zaměstnanci zabezpečující vysílání a technickou podporu. Čím méně lidí pohromadě, tím menší riziko nákazy hrozí.

Jaký je krizový plán, kdyby bylo nutné zavřít hlavní pražskou rozhlasovou budovu na Vinohradské ulici?

Náš krizový štáb pracuje s několika scénáři a s více variantami. Pokud by došlo na nejhorší a hygienici by museli na čas uzavřít studia na Vinohradské, máme k dispozici kompletně vybavené náhradní vysílací pracoviště mimo pražské Vinohrady. Tento záložní prostor je v současné době vydezinfikován a zakonzervován. Pevně věřím, že ho nebudeme muset použít, ale musíme být připraveni. Jako médium veřejné služby se musíme snažit zabezpečit naše vysílání, zejména zpravodajské, v každé situaci. Informovat obyvatele o vývoji situace považujeme v této době za náš nejdůležitější úkol.

Podle Reného Zavorala hrají média veřejné služby v čase krize vždy vůdčí roli|foto: Karel Šanda,Český rozhlas

Český rozhlas zareagoval novými pořady, například Rádio Junior připravilo pro žáky prvního stupně nový pořad, Dvojka i regiony reagují na karanténu novými kontaktními pořady. Co dalšího se chystá?

Aktuálně jsme spustili například nové Rádio Retro Zlatý fond. V době, kdy není možné se scházet, chodit do divadel a na koncerty, nabízí Rádio Retro Zlatý fond nejlepší nahrávky od šedesátých do devadesátých let z archivu Českého rozhlasu. Posluchači zde najdou životní příběhy v pořadech A léta běží, vážení či Sedmilháři, semaforské záznamy nebo imaginární cestování s Meteorem. Chystáme i další programové počiny. Chceme například pokračovat ve speciálních akcích, jako byl třeba koncert Michala Hrůzy ze zkušebny, který přenášel Radiožurnál. Za důležité považuji, že se Rádio Junior dobře postaralo o školáky na prvním stupni. Vámi zmíněné kontaktní pořady pak jsou určitě významné pro starší generaci. Ať už jde o interaktivní speciál na Dvojce S vámi v karanténě nebo o aktuální informace, rozhovory a praktické poradny s lékaři, sociálními pracovníky, psychology, ekonomy a dalšími odborníky v Kávě o čtvrté. Dvojka rovněž vyhlásila akci Roušky nás baví, v rámci níž posluchači poslali stovky svých fotografií v rouškách a doplnili je příběhy ojejich vzniku. Regionální stanice v této nelehké době spustily programovou řadu Společně to zvládneme. Vznikl tak například nový pořad Na klidné vlně se Zdeňkem Junákem, jehož cílem je působit proti trudnomyslnosti a zajistit starším lidem vzájemný kontakt mezi sebou. Do vysílání jsme nasadili rubriku Desatero bezpečného chování pro seniory s Tomášem Töpferem a písničková poděkování Děkujeme do první linie.

Jak se naopak bezpečnostní opatření podepsala na nabídce a tvorbě plánovaných pořadů Českého rozhlasu? Například Vltava nemohla v plném rozsahu realizovat od dubna své nové programové schéma...

Český rozhlas musel svůj obsah přizpůsobit v první fázi tomu, že byla zrušena řada plánovaných akcí, o kterých bychom jinak informovali. V první řadě jde o sportovní podniky, jako je mistrovství světa v hokeji nebo letní olympijské hry. Kvůli odložení olympiády v Tokiu posouváme i start speciální digitální sportovní stanice Radiožurnál Sport na příští rok. V další fázi jsme kvůli bezpečnosti v našich budovách museli také na čas přerušit výrobu nových hudebních a slovesných pořadů. Jsou to opatření nemilá, ale zdraví našich zaměstnanců i spolupracovníků je důležitější. Stanice Vltava je jiný případ. Měla nyní na jaře odstartovat nové programové schéma, což se ale v režimu preventivních opatření dělá těžko. Zatím jsme tedy projekt „nové Vltavy" v jeho plné podobě přesunuli na září. Krize kolem koronaviru nám přinesla řadu obtíží. S těmi se bude muset vyrovnat i rozpočet Českého rozhlasu kvůli řadě nenadálých výdajů souvisejících mimo jiné se zvýšenými preventivními a hygienickými opatřeními. Věřím ale, že vše zvládneme. Hlavní je, abychom ve zdraví tuto dobu přestáli a mohli se všichni co nejdříve vrátit k normálnímu životu i práci.

Jsou i nějaká pozitiva v souvislosti s pandemií?

Pokud bych ale měl zmínit něco pozitivního, nynější koronavirová pandemie ukázala, jak důležitá a silná jsou veřejnoprávní média. Dokážeme rychle reagovat na situaci, přinést našim posluchačům speciální pořady, projekty, dokážeme je nejen informovat, ale i pobavit a povzbudit. Český rozhlas v minulosti prokázal svoji sílu například při povodních v roce 2002 či při bouři Kyrill v roce 2007. Pro posluchače v postižených oblastech byl tehdy rozhlas často jediným zdrojem informací. Naše zpravodajské formáty jsou ve vypjatých obdobích vždy velmi sledované. Z online dat také víme, že lidé nyní oceňují naši nabídku zábavných pořadů. A velmi si cením všech projevů solidarity v této době. Rada zaměstnanců třeba pro své kolegy ušila roušky.