Příběh Kramářovy vily. Vydejte se do ikonických domů 20. století
Třídílný cyklus Ikonické domy 20. století nás seznámí s národními kulturními památkami moderní architektury, které mají zajímavou historii a vypovídají o lidských osudech jejich stavitelů a obyvatel.
Kramářova vila
O příběhu vily a Kramářově politickém i soukromém životě v pořadu Miroslava Buriánka promluví docentka Jana Čechurová z FF UK, spoluautorka publikace Karel a Naděžda Kramářovi doma; historik, teoretik architektury a pedagog Zdeněk Lukeš a Irena Saidlová, průvodkyně Úřadu vlády České republiky.
Nepřehlédnutelnou dominantou letenského panoramatu je vila prvního československého předsedy vlády Karla Kramáře. Novobarokní dům se secesními prvky si na pražských Hradčanech nechal v letech 1911–1914 postavit tehdejší známý politik a pozdější první československý ministerský předseda Karel Kramář. Stavba byla svěřena proslulému vídeňskému architektovi Friedrichu Ohmannovi. Pro Kramářův osobní život byl zlomový rok 1890. Podnikl tehdy několikaměsíční cestu po Rusku, kde poznal osudovou ženu, Naděždu Nikolajevnu Abrikosovovou. Společně nechali postavit tři velké vily – na Krymu, v Praze a v rodišti Karla Kramáře, ve Vysokém nad Jizerou.
Ve vile najdeme více než padesát místností. K objektu patří pochopitelně i zahrada, kterou navrhoval vyhlášený zahradní architekt František Thomayer. V roce 1938, po smrti bezdětných manželů, přešel objekt do vlastnictví Společnosti dr. Karla Kramáře. Ta objekt pronajala Národní galerii. Koncem čtyřicátých let převzalo nemovitost i s vnitřním vybavením Národní muzeum, ale už v roce 1952 se budova dostala do správy Úřadu předsednictva vlády. V letech 1994 až 1998 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Vila slouží jako oficiální rezidence českých premiérů. Ministerstvem kultury ČR byla v roce 1991 prohlášena za kulturní památku.
Rothmayerova vila
S autorem pořadu Miroslavem Buriánkem vstoupíme do interiéru vily i na zahradu. Průvodkyní nám bude Maria Szadkowska, vedoucí Centra památek moderní architektury Muzea města Prahy.
Rothmayerova vila v Břevnově je vlastní vila architekta Otto Rothmayera (1892–1966) a jeho ženy, textilní výtvarnice Boženy Rothmayerové, rozené Hornekové (1899–1984). Byla postavena v letech 1928–1929 ve stylu klasicizující moderny. Stavbu tvoří kvádr a válec s několika malými okny. Vila se zahradou a bazénem je zapsána v seznamu kulturních památek České republiky.
Geniálně je vymyšlená koncepce komunikace v domě. Dům sestává pouze ze čtyř místností s tím, že komunikace schodišťová je oddělená od obytné části, takže nikdo nemusel spoluobyvatele domu rušit. Schodiště zajišťovalo intimitu v obývání v prostoru.
Maria Szadkowska
Rothmayer byl žákem slovinského architekta Josipha Plečnika a jeho spolupracovníkem při úpravě Pražského hradu. Cennou fotodokumentaci zahrady pořídil fotograf a přítel rodiny Josef Sudek. V roce 2008 architektův syn Jan vilu pod podmínkou celkové rekonstrukce a zpřístupnění veřejnosti prodal městu Praze.
Vila Primavesi
Miroslav Buriánek natáčel v autentickém prostředí interiéru vily s její majitelkou Pavlou Honzíkovou a profesorem Pavlem Zatloukalem, autorem řady článků a publikací o vile Primavesi.
Vila Primavesi, postavená v letech 1905-1906, je jedna z nejcennějších staveb vídeňské secese ve střední Evropě. Nachází se v Olomouci, v Univerzitní ulici 7, a je výjimečným příkladem spojení vídeňské a anglické secesní architektury. Navrhli ji vídeňští architekti Franz von Krauss a Josef Tölk pro olomouckou bankéřskou rodinu Primavesi.
Vedle modernistického přístupu architekti nasadili stavbě barokní klobouk, aby lépe zapadla do prostředí blízkého jezuitského konviktu a kostela sv. Michala. Až do roku 1918 rodina Primavesi postupně doplňovala interiér i zahradu vily vynikajícími uměleckými díly, díky známosti s předním secesním malířem Gustavem Klimtem se zde ocitlo několik jeho děl. Primavesiové postupně vilu opustili v letech 1918 až 1922 a přesídlili do Vídně. Vlastníkem vily se roku 1926 stal MUDr. František Koutný z Litovle a vybudoval v ní soukromé sanatorium. Po roce 1948 byla vila znárodněna a přebudována na pobočku Okresního ústavu národního zdraví. V tomto období docházelo k postupné devastaci zbylého inventáře.
V 80. letech 20. století byla vila prohlášena kulturní památkou moderní architektury a roku 1992 byla v restituci vrácena dědicům MUDr. Pospíšila, jeho dceři Olze Dvořáčkové. Plán na celkovou rekonstrukci zdevastované vily zkrachoval a po špatných zkušenostech s investory začala na vlastní náklady vilu opravovat rodina Pavly Honzíkové. Mezi lety 1997–2007 došlo k postupné rekonstrukci vily. Od roku 2018 se zde začaly provádět komentované prohlídky.
Související
-
Jak vypadá chata Bohumila Hrabala nebo vila bratří Čapků? Poznejte osudy objektů slavných osobností
V seriálu se vydáme do zlínské vily Miroslava Zikmunda, chaty Bohumila Hrabala, dvojvily bratří Čapků, Semlerovy rezidence a Topičovy vily.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
