Nový typ koronaviru nevznikl v laboratoři, ale v přírodě. Proběhly v něm spontánní změny, říká vědec
Vědci potvrdili, že koronavirus vznikl přirozenou cestou
Vědci porovnali sedm známých typů koronavirů. Nový typ, který způsobuje epidemii, nevznikl manipulací v laboratoři, ale evolučně v přírodě. Má také jedinečnou molekulární strukturu.
Autoři studie otištěné v magazínu Nature Medicine potvrdili, že nový koronavirus má přirozený původ a stal se škodlivým přirozenou cestou. Porovnávali sekvence genomů různých typů známých koronavirů. SARS-CoV-2 je zatím sedmým, který je schopen infikovat lidi.
Čtěte také
Analýza ukázala, že tento RNA virus nebyl vytvořen v laboratoři a ani nebyl záměrně manipulován. „Vědci se dopátrali spontánních změn, které ve viru evolučně proběhly,“ říká Ivo Rudolf z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který studii přeložil.
Molekulární struktura SARS-CoV-2 se od dalších známých koronavirů podstatně liší a podobá se příbuzným virům, které už známe u netopýrů nebo luskounů.
Metaforicky lze tento „nový model“ viru přirovnat k autu – pomyslní konstruktéři aut (virů) vezmou existující model konkrétní značky, vymění mu kola a motor a ponechají konstrukci. Takový celek se pak stane základem pro nový model auta (virus). Koronavirus má ale úplně novou konstrukci, jakou byste u ostatních nenašli, je to tedy úplně nová „značka“.
Čtěte také
Srovnání sekvencí genomů různých koronavirů vědci zveřejnili na webu. Zachovali se stejně jako Číňané, kteří sekvenci genomu viru SARS-CoV-2 zveřejnili krátce po propuknutí epidemie.
Vývoj koronaviru
Podle první verze se nový typ koronaviru do své současné patogenní podoby vyvinul ve zvířecím hostiteli a až poté se přenesl na člověka. Jednalo se pravděpodobně o netopýra, dalším mezihostitelem mohl být luskoun. Pokud platí tato verze, může se takový přenos opakovat i v budoucnu, uvedl pro server Science Daily Andrew Rambaut, spoluautor studie.
Podle druhé verze se virus na člověka přenesl ze zvířecího hostitele nejdříve ve verzi, která nebyla škodlivá. Až poté zmutoval do podoby umožňující snadný přenos mezi lidmi. V ní se proteiny viru velice účinně vážou k lidským buňkám.
Související
-
Koronavirovou krizí je u nás bezprostředně ohroženo 300 tisíc lidí, každý 7. až 8., varuje sociolog
Nouzový stav a další opatření potrvají ještě nejméně tři týdny. Kdo z Čechů na to doplatí nejvíc? Podle sociologa a ředitele agentury STEM Martina Buchtíka to bude bolet.
-
Mýty a koronavirus: Pití vody každou čtvrthodinu není prevence a virus se vodou nepřenáší
Koronavirus se nemůže dostat do zdrojů pitné vody. Zároveň vás ale její pravidelné pití neochrání před nákazou, jak se objevilo na internetu.
-
Účinnost „chytré karantény“ je vyšší než u dosud prováděných opatření, popisuje epidemiolog Chlíbek
Cílem tzv. chytré karantény je v krátké době zjistit případné kontakty lidí pozitivně testovaných na nový koronavirus, a tak vytipovat potenciální zdroje šíření v populaci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
