Nekonvenční bytost ve víru událostí

Tereza Marečková jako Vitka
Tereza Marečková jako Vitka

Rozkošatěle hektická jubilejní padesátá sezona brněnského Divadla Husa na provázku po odchodu dlouholetého šéfa Vladimíra Morávka a nyní s dramaturgem Miroslavem Oščatkou v této funkci přinesla i v atmosféře určité nejistoty řadu zajímavých akcí - například bilanční Ples půlstoletí nebo Den Husy s konferencí odborníků, výstavou a speciálním večerem Panta rei, přesně načasovaným na výročí jejího prvého vystoupení v Domě umění.

Prosadily se i zdařilé původní premiéry takříkajíc z rodinného zdroje. Jan Antonín Pitínský osobitě propojil tři rozdílné ženské osudy do vícežánrového Triptychu. Režisérka Anna Petrželková pak rozjela týmovou „dámskou jízdu“: za dramaturgické součinnosti s Lucií Němečkovou se totiž známá prozaička Kateřina Tučková (Vyhnání Gerty Schnirch, Zítkovské bohyně) odhodlala k první, zároveň knižně vydané hře nazvané Vitka (2017).


S využitím dokumentárních a korespondenčních pramenů se zrodila faktograficky solidně podložená předloha o brněnské rodačce Vítězslavě Kaprálové, nadané hudební skladatelce, dirigentce a také femme fatale řady mužů zejména uměleckého založení, s nimiž se souběžně stýkala do předčasné smrti v pouhých pětadvaceti letech. Spisovatelka k ní přistupuje s chápavou sympatií, jak vůči její kumštýřské urputnosti, tak bohémské nekonvenčnosti.


Na scéně Lenky Odvárkové s orchestrálními pultíky, v dobových kostýmech Hany Knotkové a s orchestrem živě hrajícím příslušné partitury se odvíjí Vitčin osud v podstatě chronologicky, ne však jako popisné biografické pásmo, nýbrž coby sugestivní, jevištně dynamický obraz nekonvenční bytosti ve víru evropských událostí, střídající výjevy vážné, groteskní i horečnatě symbolické. Drobná, šťastně obsazená Tereza Marečková uvěřitelně přechází od dítěte s panenkou a přidrzlé konzervatoristky k suverénní houslistce a dirigentce ve fraku, živelně rozmarné pařížské avantgardistce a nakonec k agonii propadlé pacientce. Ostatní figury (Martinů Dušana Hřebíčka, Vituše Ivany Hloužkové, Kopec Tomáše Milostného) dostávají odstíny karikaturní.