Klasik české detektivky

Pro Ivana Trojana byla postava Ivana z dramatizace Fikerova románu Nikdo není vinen první velkou rozhlasovou rolí.
Pro Ivana Trojana byla postava Ivana z dramatizace Fikerova románu Nikdo není vinen první velkou rozhlasovou rolí.

,,I čtenář detektivky má svůj vkus, třeba se to mnohým nezdá. Není to on, kdo hází všecko, co zavání kriminální beletrií, do jednoho pytle. Naopak. Právě on se naučil detektivce rozumět a ví, co se pro detektivku hodí."

Žádá, aby byla logická, i když málo pravděpodobná. To, co mnozí zavrhují, totiž smyšlenku, si čtenář detektivky právě naopak cení,“ napsal v roce 1944 Eduard Fiker, autor, který svého čtenáře dobře znal a vždy věděl, co mu nabídnout, aby u něj měl úspěch.

Audiokniha Nikdo není vinen k zakoupení na www.radioteka.cz

Fiker se počítá spolu s Karlem Čapkem a Emilem Vachkem k otcům zakladatelům české detektivní školy, která oč méně vyniká akčností a drsnými typy, o to více se jí daří v psychologických drobnokresbách a realistických obrazech nejrůznějších prostředí. Spisovatel, jenž měl původně namířeno na dráhu strojního inženýra, napsal přes osmdesát knih v žánrech zaštítěných lehkou múzou a stal se klasikem zábavné četby u nás.

Fikera přitahovala i nová rozvíjející se média, psal scénáře pro film a byl autorem několika rozhlasových her. I když spolupráce s rozhlasem netrvala dlouho, rozhlas si ho později stejně našel. A tak v Radiotéce najdeme dvě dramatizace Fikerových detektivních románů.
Příběh románu Čichač z roku 1944 ozvláštnil Fiker prvky fantastiky. Hlavním hrdinou je mladý muž Josef Pekárek, který se kvůli zpronevěřenému dědictví podrobí pokusu se zdokonalením lidského čichu. Po transplantaci získá výjimečné čichové schopnosti a stane se detektivem. O experta s unikátní kvalifikací projeví zájem špičky světa spravedlnosti i zločinu. V roce 1991 dramatizaci Čichače nastudoval režisér Jiří Horčička s herci Miroslavem Středou, Jitkou Molavcovou a Luďkem Munzarem v hlavních rolích. Autor scénáře Jan Kolář se evidentně inspiroval dramaturgickými postupy z šedesátých let. Horčička ho realizoval se svou pověstnou energií a originálním stylem, kořeněným tentokrát i jemnou ironií.

Román Nikdo není vinen napsal Fiker v roce 1947, ale děj zasadil do doby předválečné hospodářské krize a zachytil v něm věrně sociální a pražské reálie oné doby. Jistou literární zvláštností je, že v příběhu o obchodníkovi s auty Ivan, jenž přišel o práci a najde nové útočiště na periferii Prahy, se Fiker nepochybně inspiroval známou prvorepublikovou písní Máňa. S trochou nadsázky by se dalo říct, že píseň Gézy Včeličky o proradné dívce „v koženým kabátě“ beletrizoval. Detektivní zápletku využil Fiker k osobitému rozvíjení tématu viny a trestu a detailně zkoumá pohnutky, jež mohou svést člověka na scestí zločinu. Ve vypjatém životním údobí, jež Ivan právě prožívá, je pak hranice, za níž se člověk stává zločincem, až nepříjemně blízko. V režii Lídy Engelové z roku 1997 uslyšíte první velkou rozhlasovou roli Ivana Trojana.