Když se pranic nedaří. Na Dvojce se bude číst z románu Radky Třeštíkové Dobře mi tak

„Když mi přijde Vanesa oznámit, že se chce rozvést, ani mě ta informace příliš nepřekvapí. Má ruce pevně zaklesnuté ve svých dosud docela štíhlých bocích a čeká na moji reakci. Ve tváři přitom nemá žádnou známku napětí. Nic. Jen rezignaci a nejasně definovatelnou nudu. Já se nejspíš tvářím úplně stejně.“ Těmito slovy uvádí Radka Třeštíková na scénu hrdinu svého románu Dobře mi tak. Týmiž slovy začíná i četba z této knihy, kterou si na Dvojce můžete poslechnout od 6. dubna.

Hlavní postavou a vypravěčem celého příběhu je sebestředný malíř Boris. Dlouhou dobu nic nenamaloval, ale už si dokázal vydělat značné jmění, takže to vlastně ani není potřeba. Žije se svou krásnou manželkou a talentovaným synem v přepychovém bytě, jezdí několikrát za rok na drahou dovolenou a vlastní několik aut, přesto ale není šťastný.
Když jeho manželka podá žádost o rozvod, stěhuje se ke kamarádovi a začíná přemýšlet nad svým dosavadním životem. Znovu a znovu si přehrává chyby, které během svého zhýralého života udělal, přemýšlí o jejich nápravě a pokouší se najít cestu ke svému synovi, který je jeho pravým opakem. Začíná znovu malovat, když vtom mu cestu zkříží mladinká gymnazistka Erika.
Úspěšná česká autorka Radka Třeštíková se odvážně pustila do vypravování příběhu očima stárnoucího muže, který na jednu stranu není spokojený sám se sebou a s tím, jak se jeho život během let a zejména pod vlivem peněz proměnil.
A na tu druhou se svým znechucením odmítá cokoli dělat, utápí se v sebelítostných myšlenkách a v alkoholu. Každý Borisův pokus o udělání vstřícného kroku k sebenápravě však končí ještě větší katastrofou a zklamáním, než je jeho nečinnost. Závěr románu je poměrně otevřený. Stalo se to? Anebo je to jen další z mnoha Borisových lží? Tyto úvahy autorka ponechává na samotném čtenáři.

Ondřej Brousek


Zvolená ich-forma, která v románové podobě přispívá k autentičnosti a sugestivnosti textu, je přímo ideální pro rozhlasové zpracování. Rozhlasová úprava a krácení textu ctí původní strukturu vyprávění, avšak kvůli nemožnosti posluchačů vracet se k již přečtenému textu se soustředí zejména na vypravěče příběhu, malíře Borise, a jeho nesnadnou cestu za sebepoznáním a odpuštěním ostatních. Hrdinův příběh je tedy v rozhlasové verzi oproštěn od literárních odboček a plně se věnuje Borisovým úvahám nad smyslem života a jeho nečekaným vzplanutím k šestnáctileté Erice.
Na první pohled by se z hlavního tématu příběhu mohlo zdát, že rozhlasová četba bude značně depresivní, avšak opak je pravdou. Borisovy úvahy nad smyslem života jsou pojednány s nadhledem a vtipem a skvěle poukazují na to, že i když náš život nejde přesně podle plánu, je nutné neutápět se v sebelítosti, ale snažit se brát vše s humorem.
Postavu Borise v rozhlasové četbě z knihy Radky Třeštíkové Dobře mi tak s lehkostí ztvárnil Ondřej Brousek. O režii se postarala Izabela Schenková a dramaturgii měla na starosti Marina Feltlová.

Spustit audio
autor: Iveta Novotná

Související