Dluhy české aristokracie. Jak hospodařili naši panovníci a aristokraté?
Finance jsou mnohdy opomíjenou stránkou života slavných osobností našich dějin. S historikem Jaroslavem Čechurou jsme hovořili nejen o tom, jak hospodařili naši panovníci a přední aristokraté. Řeč byla také o luxusu a rozmařilém životním stylu mocných.
Mohly dluhy uškodit dobré pověsti panovníka či šlechty? Zač mocní minulých staletí utráceli a čím při půjčkách ručili? To jsou otázky, které si v souvislosti s našimi dějinami většinou neklademe. Přitom husitský král Jiří z Poděbrad neváhal dát do zástavy Svatováclavskou korunu. Konec nejdůležitějších aristokratických rodů českého středověku a doby předbělohorské – Rožmberků a Pernštejnů – je pak spojen s bankrotem, kterému předcházely dekády extrémního zadlužování.
Čtěte také
Finančně se však zničil i nejeden věřitel a překvapí, že do riskantních peněžních transakcí se nepouštěli jen přední muži českého království jako např. Zdeněk Lev z Rožmitálu, ale i šlechtičny. Předbělohorské Čechy však zažily i malý ekonomický zázrak. Rod Smiřických ze Smiřic se dokázal nejen ubránit dluhům, ale také skvěle vydělávat. Krom střídmého životního stylu a vyhýbání se službě u královského dvora je nutné zmínit i vysokou finanční gramotnost příslušníků tohoto rodu.
Více se dozvíte v knize Jaroslava Čechury Luxus na dluh? Zadlužení české aristokracie v letech 1550–1650, kterou vydalo nakladatelství Vyšehrad.
Související
-
Farní školy v barokních Čechách. K čemu potřeboval prostý poddaný umět číst a psát?
A jak se lišila výuka na vsi a ve městě? Nejen o těchto otázkách hovořil Petr Šmíd s literárním historikem Milošem Sládkem.
-
Genius loci aneb Kdyby domy uměly mluvit. Co se skrývá za fasádou?
Jedna stavba mohla mít během historie mnoho podob i funkcí. Některé z nich představuje Eliška Závodná ve svém dvanáctidílném cyklu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
