Cenzura internetu je šikmá plocha. Co si lze dovolit v boji s fake news

Tyhle otázky utnuly až události posledních dní. Jen pár dní po napadení Ukrajiny Ruskem velká část proruských webů prakticky okamžitě skončila. Stát totiž požádal organizaci CZ.NIC, která spravuje webové adresy s koncovkou .cz, o odebrání prostoru hned několika webům šířícím kremelskou propagandu. Patří mezi ně třeba výrazný Aeronet nebo Protiproud Petra Hájka, bývalého poradce exprezidenta Klause. Rozhodnutí v praxi znamená, že servery, na kterých weby běží, jsou sice dál připojené k internetu, ale nedá se na ně pomocí tradiční webové adresy dostat.

Za normálních okolností by tenhle krok byl nejspíš velký problém. Faktické vypnutí webových stránek na žádost státní moci totiž celkem jasně splňuje obecnou představu cenzury. To je běžně velmi ožehavé téma, na které se opakovaně naráželo v minulých letech, když se sílící vliv těchto webů probíral. Dnes ale byla reakce poměrně jasná: jsme, aspoň zprostředkovaně, ve válce a použití běžně nemyslitelných prostředků je oprávněné.

Když začneme s blokováním toho, co je pro nás nepohodlné, nevíme, kdo tento nástroj příště použije proti nám.|foto:Fotobanka Profimedia

Zkušenosti ze světa nás ale učí, že s cenzurními nástroji je třeba nakládat obezřetně. I přesto, že internet byl původně zamýšlený jako decentralizovaná síť, postupem času se vyvinul tak, že je v moci několika málo subjektů: jednak států, jak vidíme na příkladu Číny i Ruska, které bez problémů blokují jakékoliv nepohodlné weby, jednak nadnárodních technologických firem jako Google nebo Facebook, které určují, k jakým informacím se valná část uživatelů internetu dostane.

Zkušenosti ze světa nás učí, že s cenzurními nástroji je třeba nakládat obezřetně.

A jak se jednou s blokováním začne, víc než jinde zde hrozí sešup po šikmé ploše. Když začneme s blokováním toho, co je pro nás nepohodlné, nevíme, kdo tento nástroj příště použije proti nám. Že si to řada místních komentátorů neuvědomuje, se ukázalo rychle. Zatímco zákaz českých dezinformačních webů většinou uvítali, obratem za podobný přístup zkritizovali Google. Ten totiž zablokoval kanál Echo Moskvy, jedno z mála posledních ruských nezávislých médií, s odůvodněním, že je spojený s firmou Gazprom. Myšlenka, že cenzura je oprávněná, když je v náš prospěch, může být ve válce opodstatněná, ale snadno se přenáší i do časů míru, kde může vést k větší škodě než užitku.