Buďárka, Planýrka, Žížala... Výlety s Vltavou po starých krkonošských cestách

Buďárka, Planýrka, Žížala anebo Mrtvice – staré krkonošské cesty, v jejichž názvech se odráží historie kraje i příběhy místních lidí, kteří po nich dlouhá léta chodívali. Na výpravu po starých krkonošských cestách pozvou v týdnu od 6. července prázdninové Výlety s Vltavou.

Za starých šetrných časů byly nejpříhodnějšími cestami ty nejkratší. Co na tom, že se šplhaly i do strání! Však dodnes v Krkonoších platí „přeskopcové" míry – po silnici je to kilometrů šest, přes kopec čtyři. A tak vzhůru Pasekami nad Jizerou stoupá Buďárka, kterou rokytničtí budaři nosívali máslo a sýry na trhy až „do Němec“, nejstaršími paseckými osadami ji křižuje krásná Planýrka, z údolí řeky Jizery do Bratrouchova se kroutí Žížala, po které vyvezl vůz s koněm dokonce i orchestrion. Z Víchovské Lhoty do Poniklé šplhá strmá „funusnická“ cesta Mrtvice, od Benecka se roklemi, loukami a podél potoka Cedronu vine tkalcovská Bátovka. Vedou kolem památných stromů, skal a studánek, potoků a řek, kostelíků a hospod a nás zavedou i za pověstmi, písničkami a příběhy lidí, kteří před staletími dali těmto cestám jména.

Nejkrásnější výhled na Krkonoše, Vysoké nad Jizerou, hospoda Na perlíčku - Prdek

Žížalou do Bratrouchova

Buďárku, přímou cestu paseckými stráněmi, ve Výletech s Vltavou projdeme od Jizery až téměř k Rejdicům na pomezí Jizerských hor. Zastavíme se v samém centru Pasek nad Jizerou u památníku zapadlých vlastenců, u kostelíka svatého Václava i u novodobého pomníku svatého Bartoloměje, patrona jedné z místních chalup. A nevynecháme ani hospodu Na Perlíčku neboli Na Prdku s dalekými výhledy na celé západní Krkonoše, kde pořádají jedinečné mistrovství světa v čamburíně.
Planýrku, jednu z nejstarších a také nejhezčích cest, nechal jako lesnickou silnici upravit hrabě Kamil Rohan. Povede nás z paseckého Makova „krajem vody“ kolem chráněné úpolínové louky, kouzelné havírenské kapličky svaté Trojice i Bártlova či Žalákova mlýna z Raisových Zapadlých vlastenců, až na harrachovské mýto k soutoku řeky Jizery s Mumlavou.
Žížalou si vyšlápneme do Bratrouchova, vesničky založené prý českými bratry, kteří kvůli víře utíkali po třicetileté válce až vysoko do hor. Ve Vojtěšicích nám bude vyprávět o cestách po krajině domova tamní mistr řemesla pometlářského, vzpomeneme jedinečné umění místních tkalců, nemineme ani zdaleka viditelnou kapli svatého Jana Křtitele a dojdeme až do někdejší slavné hospody U Mikšů.

Krkonoše stará cesta

Jak to „chodilo“ na Mrtvici

Mrtvice si vysloužila své jméno nejspíše pro nesnadnou pouť s nebožtíky. Víchová nad Jizerou a Víchovská Lhota neměly vlastní kostel, patřily tedy farností k sousední Poniklé, vsi vzdušnou čarou nedaleké, ale nejkratší cestou přes „vrcha“ nelehko dostupné. Čeká nás nejen vyprávění o tom, jak to na ní „chodilo", ale také o prastaré tvrzi a těžbě zlata, i o mistrovi českého krajinářství, rodákovi z Víchovské Lhoty Františku Kavánovi.
Bátovka, nejkratší spojnice Benecka s Mrklovem a Dolními Štěpnicemi, vstoupila i do písničky. Připomeneme si ji na Benecku U křížku, kde Bátovka začíná (anebo končí), a povíme si o Bátově rokli, podle které se cesta jmenuje, o tamním prameništi, které napájí pitnou vodou město Jilemnici, i o potůčku Bátovce. V Mrklově pak nahlédneme do historie jedné z nejslavnějších krkonošských hospod U Bubeníků a také do vzpomínek na pověstný Šírův mlýn.

Spustit audio

Související