Bazilika prvních Přemyslovců
Bazilika svatého jiří na Pražském hradě je jedním z nejstarších kostelů u nás. Jsou zde pohřbeni první Přemyslovci včetně kněžny Ludmily a byl při ní zřízen první klášter v Čechách. Nabízí mnoho důvodů k zamyšlení pro každého, kdo v její stavbě a podobě čte jako v otevřené knize...
Známou siluetu Pražského hradu obohacují dvě bílé románské věže z opukových kvádříků baziliky sv. Jiří. Avšak západní průčelí, před kterým se návštěvník nejčastěji zastaví, je raně barokní. „Tuto barokní fasádu získala bazilika ve druhé polovině 17. století a neznáme jejího architekta. Mohl to být Giovanni Domenico Orsi, stejně jako Francesco Caratti,“ vysvětluje historik umění a hlavní kurátor sbírek Pražského hradu Jaroslav Sojka. „Navíc v roce 1722 přibyla vpravo vedle vchodu ještě vrcholně barokní kaple svatého Jana Nepomuckého. Blížilo se tehdy jeho svatořečení. Kromě západního průčelí a kaple byl zbytek kostela, který měl tenkrát na omítkách dokonce renesanční sgrafita, puristicky upraven do středověké, románské podoby. Došlo k tomu na přelomu 19. a 20. století." A víte, že zmíněné věže se nazývají Adam a Eva? Jedna je totiž silnější a druhá štíhlejší. Má to ale prozaický důvod. Ta silnější stojí na sprašovém podloží, nikoli na skále, a tak musela být založena fortelněji.
Hrobka knížete Vratislava
Výrazné puristické úpravy se před více než sto lety nevyhnuly ani interiéru, a tak barokními dveřmi vstupujeme do poměrně strohé hlavní lodi. „Jak vidíte, jedná se o trojlodní baziliku - hlavní loď je vyšší než boční,“ pokračuje historik Sojka. „Vpředu před kněžištěm a vstupem do krypty, nacházející se pod ním, můžete vidět tři náhrobky. V jednom z nich je pochován zakladatel kostela kníže Vratislav, který jej založil ještě v předrománské době roku 920. O pět let později sem ostatky jeho matky a své babičky přenesl kníže Václav. Tehdy byl také kostel vysvěcen."
A proč byl zasvěcen svatému Jiří? „Bylo to typické zasvěcení pro tu dobu," vysvětluje historik umění. „Svatý Jiří, ve staročeštině Juří, byl voják, porazil draka a zachránil princeznu, později byl pro křesťanskou víru umučený, stal se jedním ze čtrnácti svatých pomocníků, a tak byl v knížecích rodinách velmi oblíbený. Bylo to v době vyznávající rytířské ctnosti." Z historie kostela uveďme ještě dvě důležitá data. V roce 973, kdy bylo založeno pražské biskupství, založil v jeho sousedství kníže Boleslav II., v bazilice rovněž pohřbený, klášter benediktinek. Byl to první klášter u nás, jenž byl navíc významný tím, že jeho abatyše měla právo korunovat českou královnu. Druhým důležitým datem byl rok 1142, kdy bazilika při obléhání Hradu Konrádem Znojemským vyhořela. Poté už stavba získala svoji současnou podobu.
V kapli svaté Ludmily
S Jaroslavem Sojkou vstupujeme do kaple svaté Ludmily, která se nachází na jižní straně při kněžišti. Její stěny zdobí nástěnné malby dílem pozdně gotické, dílem renesanční, které vznikly po velkém požáru Pražského hradu roku 1541. Nechybí ani legenda ze života svaté Ludmily. „Kněžna Ludmila je zde uložena v kamenné náhrobní tumbě ze 14. století, z doby Karla IV.,“ ukazuje mi historik. „Po stranách tumbu zdobí sošky světců a na ní vidíte ležící sochu světice, jejímž autorem je s největší pravděpodobností některý ze sochařů parléřovské huti, která tenkrát stavěla katedrálu svatého Víta. Socha, jejíž odlitek je možné si podrobně prohlédnout v jižní postranní lodi, je výjimečná svým překvapivě realistickým zachycením okamžiku smrti kněžny Ludmily, která má kolem krku závoj. Ten připomíná způsob jejího zavraždění Vikingy Tunnou a Gommonem. Podle pověsti se tak stalo na příkaz kněžny Drahomíry roku 921 na hradišti v Tetíně. Ale my nevidíme jen smrt, ale též vstup do života věčného - vždyť je jakoby mladá, usmívající se nevěsta Kristova," uzavírá naši procházku hlavní kurátor sbírek Pražského hradu Jaroslav Sojka.
