Alkohol je nejkomplikovanější a nejtvrdší droga. Suchý únor by měl zkusit každý, radí adiktolog Kuda

2. únor 2024

Průměrný Čech vypije ročně deset litrů čistého alkoholu. Alkohol denně pije téměř deset procent dospělé populace, přičemž zhruba 1,3 milionu lidí bychom zařadili do kategorie rizikového pití. Jak se na tahle odstrašující čísla dívá adiktolog, psycholog a terapeut Aleš Kuda? A má vůbec cenu držet suchý únor?

Spotřebou alkoholu se dlouhodobě řadíme ke světové špičce. Alkohol je brán jako něco samozřejmého a společensky přípustného. Sklenička na oslavu, u večeře nebo při setkávání s přáteli je považována za normu a na ty, kteří se alkoholu vyhýbají, se jako společnost často díváme skrz prsty.

Čtěte také

„Mluvíme často o drogách a o tvrdých drogách, což je takový přežitek z 90. let, protože když bychom se podívali na alkohol a například na to, kolik dopravních nehod je způsobeno v přímé souvislosti s ním a kolik jiných úmrtí je jím způsobeno, tak je jednoznačně nejtvrdší drogou, kterou tady máme,“ říká Kuda.

Podle něj je alkohol ta nejkomplikovanější a nejtvrdší droga, která společnosti působí nejvíce problémů.

„Kampaň Suchý únor je velmi dobrou příležitostí k tomu, upozornit na škodlivost alkoholu. Podívejme se každý, jakou roli hraje alkohol v našem životě. Podívejme se s odstupem, jakým způsobem možná zasahuje do některých částí našeho života, a jednoznačně si uvědomme, že pití alkoholu není bez rizik,“ dodává.

Suchý únor jako diagnostické měřítko

Suchý únor podle něj může sloužit i jako jakési diagnostické měřítko. Člověk na něm pozná, jestli mu vyřazení alkoholu způsobilo nějaký diskomfort nebo třeba jak často s alkoholem přijde v běžném životě do styku.

Čtěte také

Smysl podle Kudy má především společenská debata ohledně konzumace alkoholu. Postoj, který k alkoholu máme, se vytváří už od dětství.

Benevolentní přístup říká, že hraniční je u zdravého dospělého muže do 60 let maximálně 14 sklenic týdně a u žen sedm. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je ale škodlivé jakékoliv množství.

V souvislosti s konzumací alkoholu zemře v České republice zhruba šest až sedm tisíc lidí a zhruba 1,3 milionu obyvatel bychom zařadili do kategorie rizikového pití – to znamená mezi ty, kteří konzumací významně ohrožují své zdraví.

Společenský tlak

Jak ale zvládnout sociální tlak a přijít do společnosti, třeba i přátel, kteří abstinenti nejsou a berou konzumaci alkoholu jako normu?

„Já svým klientům radím, že mají být přímočaří. Čím více si začnete vymýšlet nějaký příběh, proč nepijete, tím víc v tom ostatní ucítí nejistotu a budou se v tom šťourat,“ radí Kuda.

Dobré je podle něj využít právě suchý únor, protože ho spousta lidí drží a ještě více lidí ví, o co se jedná. Už po jednom měsíci abstinence se nám zlepší trávicí a kardiovaskulární systém. Abstinence bude mít pozitivní vliv i na spánek, jehož kvalita je konzumací alkoholu značně poškozena.

Co se Kudovi nelíbí na nové kampani České televize proti užívání drog? Funguje podle něj primární prevence optimálně? A co je potřeba udělat, aby Česko začalo brát alkohol jako drogu? Poslechněte si v Osobnosti Plus, kterou moderuje Michael Rozsypal.

autoři: Michael Rozsypal , aste

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.