Zapojí se Moskva do dění v Bělorusku? Odpovídá moskevská zpravodajka Milenkovičová

Jakou pomoc Rusko slíbilo Alexandru Lukašenkovi? 

Ivana Milenkovičová|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Lukašenko ani Kreml to v oficiálním prohlášení neupřesnili. Navíc je celkově Kreml ve svých veřejných vyjádřeních o dost zdrženlivější než sám Lukašenko. Ta prohlášení nejsou zdaleka tak rezolutní. Zvlášť to, které následovalo po sobotním telefonátu obou prezidentů. 

Pořád se ještě mluví o vojenské pomoci?

V neděli po dalším rozhovoru sice Kreml potvrdil ochotu poskytnout Bělorusku určitou nezbytnou pomoc. Nemluví ale přímo o vojenské pomoci, byť z kontextu to tak vyplývá.

Kreml odkazoval mimo jiné na smlouvu o kolektivní bezpečnosti a zmiňuje v prohlášení i to, že na Bělorusko je prý vytvářen nátlak zvenčí.

Čtěte také

Lukašenko zvládne demonstrace potlačit jen s pomocí Ruska. Běloruské bezpečnostní složky jsou podle listu Rzeczpospolita na pokraji vyčerpání

Čtvrtý článek této smlouvy přitom předpokládá, že pokud je některý ze států dohody vystavený agresi – nejen v podobě ozbrojeného napadení, ale je tam taky formulace o ohrožení bezpečnosti, stability, teritoriální celistvosti nebo suverenity–, tak to bude vnímané jako agrese vůči všem ostatním členům dohody. Ty pak na žádost dotyčného státu bezprostředně poskytnou nezbytnou pomoc, včetně vojenské.

Smlouva se sice týká taky Arménie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, ale reálně je stěžejní zapojení Ruska.

Jak vnímá současné dění v Bělorusku samotná Moskva? Jsou tu určité indicie, že se na tamní události dívá i jako na ohrožení pro samotné Rusko? 

Takhle otevřeně to nedeklaruje. Faktem ale je, že to současné dění je pro Rusko mimořádně citlivé. Nejen kvůli tomu, nakolik Bělorusko vnímá jako svoje hájemství, z hlediska plánu na integraci do jednoho státu, ale i třeba proto, že v Bělorusku má svoje vojáky a objekty strategického významu.

Je to v první řadě radiolokační stanice Volga na jihozápadě země zapojená do systému včasného varování před raketovým útokem. Za druhé pak spojovací uzel ruského námořnictva u obce Vilejka na severozápadě Běloruska, který se řeší spojení mimo jiné s jadernými ponorkami v Atlantiku. 

I z ruské strany, přinejmenším tedy v nějaké demonstrativní rovině, zaznívají varování. Už od minulého týdne to jsou obvinění, že zahraniční síly údajně zasahují do vnitřních záležitostí Běloruska. Že je na Bělorusko vytvářen nátlak a tak dále.

Třeba šéfka ruské státní televize RT, dříve Russia Today, Margarita Simonjanová dokonce na Twitteru uvedla, že už je na čase, aby tam prý slušní lidé dali věci do pořádku. Tak jak to umí. Což je zjevně narážka na ty takzvané zelené mužíčky na Krymu. A vůbec takové paralely s Ukrajinou a jinými barevnými revolucemi jsou v tom ruském veřejném prostoru slyšet. 

Ještě nedávno byly vztahy mezi Ruskem a Běloruskem poměrně napjaté. Bělorusko dokonce krátce před volbami Moskvu obvinilo, že se je snaží ovlivnit a zatklo 33 údajných ruských žoldnéřů, kteří měli prý chystat masové nepokoje. Je to všechno teď zapomenuté? 

Ti Rusové jsou sice už zpátky ve vlasti, Bělorusko je propustilo, ale neřekla bych, že je to zapomenuté, rozhodně ne ze strany Kremlu. Rusko, ať už prostřednictvím mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nebo ministerstva zahraničí, opakovaně tvrdě kritizovalo jejich zatčení. Mluvilo o masivní provokaci a o tom, že takové jednání není v souladu se spojeneckými vztahy mezi Ruskem a Běloruskem. 

Současná situace je opravdu paradoxní v tom, že ještě před dvěma týdny Lukašenko horlivě obviňoval právě Rusko, že se snaží do voleb vměšovat, a nechal pozatýkat těch zmiňovaných 33 Rusů, o kterých se předpokládá, že byli členy soukromé armády takzvaných Vagnerovců. Tedy soukromé ozbrojené skupiny, za kterou má stát petrohradský podnikatel Jevgenij Prigožin, který má blízko ke Kremlu. 

Teď se ale Alexandr Lukašenko vlastně ocitl v pozici, kdy se na nikoho jiného než Kreml ani nemůže obrátit. Postupně tak mírnil svoji rétoriku s tím, že se prý nedá vyloučit, že za celou akcí může stát i nějaká další země. 

A v tuto chvíli je celý incident nakonec v ruských médiích prezentovaný jako provokace ukrajinských tajných služeb. Takhle o tom přímo mluví třeba ruský První kanál v příspěvku, kdy tři z nich na kameru tvrdí, že o tom, že se v Bělorusku konají volby, se prý dozvěděli, teprve když šli v Minsku na nákup do obchodu a viděli tam plakát.

Shrnutí aktuálního dění v Bělorusku najdete v audiozáznamu.