Zákon na ochranu lidově demokratické republiky se stal gilotinou, míní historik Tůma
Zákon č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky vlastně symbolizuje komunistické Československo. Na jeho podkladu byly odsouzeny tisíce lidí, další dostávali tresty smrti. A přitom to měl být zákon, který měl „jen“ chránit stát.
Sdružení tisíců lidí, kteří chtěli očištění od nespravedlivých trestů, vzniklo na jaře 1968, číslo zákona se stalo základem pojmenování organizace K 231.
Mohlo by se zdát, že právě reformní komunisté, kteří se stali symboly změn tvrdého režimu v období pražského jara a nositeli myšlenky „socialismu s lidskou tváří“, budou podporovatelé těchto snah, ale skutečnost byla jiná.
Tito lidé, a mnozí byli ve funkcích už od února 1948, si ale nechtěli svůj díl odpovědnosti přiznat. Obávali se, že by tím přiznali svou vinu.
Ochrana demokratického státu?
Už prvorepublikové Československo mělo od roku 1923 zákon, který chránil republiku. Tehdy měl souviset s atentátem na ministra financí Aloise Rašína.
„Zdramatizování vnitropolitické situace v Československu pak bezprostředně vedlo k úvahám, že je třeba zákonným způsobem chránit pilíře demokratického státu,“ vysvětluje historik Oldřich Tůma. „Využívaný byl i se zřízeným státním soudem, ale jen relativně mírně, odsouzení dostávali tresty dvou tří let.“
Po roce 1945, kdy tady už byl zvláštní „demokratický pořádek“ – říká se mu okleštěná demokracie – se ke slovu dostaly také retribuční zákony. Měly se vypořádat se se zrádci a kolaboranty.
Čtěte také
„V některých případech byly soudní procesy ale zneužity,“ konstatuje historik. K únorovému převratu v roce 1948, z pohledu zákona na ochranu republiky, dodává.
„Komunisté se neustále oháněli tím, že změna vlády proběhla přesně podle ústavy a zákonů, ale není to pravda. Řada prvků tomu odporovala, např. zřízené akční výbory, ozbrojené Lidové milice, zatýkání poslanců bez ohledu na jejich imunitu a i v březnu parlamentem vyslovená důvěra Gottwaldově vládě.“
Neexistující třídní nepřítel
Předák Klement Gottwald tehdy vyhlásil, že „socialistická zákonnost bude metodou vlády, základní politickou směrnicí podmíněnou konkrétní situací třídního boje“.
Čtěte také
A „roztočila se kola“ boje proti „třídnímu nepříteli“. A to přesto, že tady podle Tůmy „už žádná buržoazie neexistovala. Byl to velmi snadno zneužitelný pojem a vyhovovalo to politice zostřování represí.“
Přijetím zákona č. 231/1948 Sb. už jen komunisti legitimizovali nastolený teror, ve kterém se objevily tresty dřív neznámé, např. za pobuřování, zneužití pozice duchovního či za informování. V roce 1950 přitvrdil i trestní zákon, a důmyslný bič, který pak vedl k desítkám vykonstruovaných procesů, byl na světě.
Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli se zákon na ochranu republiky nestal bičem, historik Oldřich Tůma odpovídá: „Stal. A co hůř, ve stovkách případů i gilotinou a takto fungoval – byť ve zmírněné podobě – až do roku 1950. Každý stát musí mít zákon, který chrání před násilným svržením, ale nemůže to být norma, která chrání jednu společenskou sílu před zbytkem společnosti“.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Jak to bylo doopravdy.
Související
-
Československo a třetí svět: Námluvy s postkoloniálním světem. Socialismus je zárukou splnění cílů!
Podpora tak zvaného národně osvobozeneckého boje, výstavba pivovarů, cukrovarů, elektráren. Vývoz zbraní, studentská stipendia, školení vojenských odborníků, vědecká pomoc.
-
Kovanda: V 90. letech jsme měli bankovní socialismus. Byl to experiment a dokonce neskončil fiaskem
V polovině 90. let se objevil termín, který kritizoval roli bank a státního bankovního sektoru: bankovní socialismus. V čem spočíval, jaké byly jeho důsledky?
-
František Modráček: družstvo, stát, socialismus
Průkopník a teoretik autentického družstevnictví, anarchista a politický vězeň devadesátých let devatenáctého století, poté redaktor a na sklonku Rakousko-Uherska a...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.