Zakladatel pivovaru ve Velkých Popovicích se prvního piva nedožil. Barona Ringhoffera v okolí dodnes připomínají lipové aleje
Baron František Ringhoffer je považován za otce pivovaru ve Velkých Popovicích. Své sny neúnavně měnil ve skutečnost. Okolní krajinu přitom přetvářel tak, aby sloužila i dalším generacím. Jeho příběh dnes připomíná turistická stezka, která začíná v Mirošovicích a končí v Kamenici.
František Ringhoffer (1817–1873) pocházel z významné rodiny průmyslníků. S kotlářstvím začal už jeho dědeček Franz Ringhoffer, který do Čech přišel z Vídně. Mladý František po studiích vyrazil na cestu za zkušenostmi po Evropě, čehož později bohatě využil při budování moderních průmyslových závodů. Mimo jiné v roce 1851 vybudoval továrnu na výrobu železničních vagónů v Praze na Smíchově.
„Protože Praha byla velice rušná a on nebyl dobrého zdraví, tak přenesl své podnikatelské záměry sem do krásné krajiny,“ vysvětluje vedoucí návštěvnického centra Pivovaru Velké Popovice Eva Kršňáková, proč se František Ringhoffer rozhodl přestěhovat s celou rodinou. Investoval do nákupu budov, pozemků a měděného hamru v Kamenici.
Ke kamenickému panství připojil další državy a na místo dvou menších pivovarů začal budovat nový ve Velkých Popovicích. „Původní pivovar, který Ringhofferové měli byl ve Štiřínském zámku, ale protože byl už neprosperující, prakticky zanedbaný, rozhodl se pro vybudování nového pivovaru,“ popisuje Eva Kršňáková.
Pivovar měl vařit pivo hlavně pro zaměstnance smíchovských továren. „Pro nakoupení pozemků byla rozhodující voda, ta se v okolí Velkých Popovic nachází a dodneška pivovar čerpá vodu z asi 11 studní.“
Za šlechetnost baronem
Voda z Mariánské studánky v Kamenici byla tak výborná, že si ji František Ringhoffer nechával posílat až na Smíchov. Prvního piva se ale nedočkal, umírá rok před jeho uvařením. Ještě před tím se ale dočkal ocenění jeho šlechetnosti a práce pro veřejné blaho od samotného císaře Františka Josefa. Ten mu udělil titul barona.
Průmyslník František Ringhoffer spravoval krajinu s velkou odpovědností. Levnou mouku, chléb a mléko z produkce statků svého zaměstnavatele si mohli nakoupit i dělníci ze smíchovské továrny.
Stopy jeho hospodaření jsou zde viditelné dodnes. Nejzajímavějšími místy vás provede naučná stezka. Každoročně se můžete také vydat na pochod Krajinou barona Ringhoffera. Letos se bude konat v sobotu 20. dubna. Trasa měří 20 kilometrů, začíná na nádraží v Mirošovicích a končí v Kamenici. Její součástí budou zastávky, kde vás čeká zábavný program i povídání o životě významného českého průmyslníka a humanisty.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
