Vzkazy ze Samotky: Sblíží nás pandemie s přírodou, nebo se jí budeme bát ještě víc?

18. duben 2020

Samotka

„Je tu takové ticho, že nemám pocit, že stojím, ale spíš že jdu pozpátku,“ říká ve vzkazu z islandské vesnice Petra. V izolaci teď ještě víc přemýšlí o životním prostředí a o tom, jak jsme vůči přírodě bezmocní. O environmentálních problémech uvažuje i Lukáš z Liberce. Globální pandemie je podle něj varováním a výzvou ke změně současného neudržitelného způsobu života. Poslechněte si, jak karanténa ovlivňuje náš vztah k přírodě a jak v izolaci zvládnout environmentální žal.

Kvůli nevlídnému zimnímu počasí, které se stále nechce rozloučit, je Petra v islandské vesnici odstřižená už několik měsíců. „Jsme v izolaci i bez karantény, čas tu stojí pořád. Díky globální pandemii jsem si ale ještě silněji uvědomila, jak málo proti přírodě jako lidé zmůžeme.“ O přírodě mluví ve vzkazu na Samotku i student Lukáš, který si do lesů chodí vyčistit hlavu a také tam léčí zlomené srdce. Poslechněte si, jak karanténa ovlivňuje naše uvažování o životním prostředí a jak podle terapeuta Honzy Vojtka nepropadnout úzkosti z environmentálního žalu a bezmocnosti.

Přivede nás karanténa blíž k ekologii? Poslechněte si, jak izolace ovlivňuje environmentální žal.

Jaký je život ve společenské izolaci pro vás? Ozvěte se nám na e-mail radiowave@rozhlas.cz. Pošlete nám minutovou nahrávku o tom, kde a jak karanténu prožíváte, co je pro vás těžké, co vám dělá radost a pomáhá vám nebo co jste zjistili o sobě a lidech kolem vás. Vaše vzkazy a postřehy zpracujeme do příští Samotky s psychoterapeutem Honzou Vojtkem.

autor: Veronika Ruppert