Volání po konci války není to stejné, jako volání po míru, píše historik v komentáři pro Moscow Times

Koncem roku se v západních médiích objevilo volání po vyřešení války na Ukrajině. Články vycházely ze zpráv o údajné ochotě ruského prezidenta k jednáním o příměří, případně z domnělých úvah o selhání ukrajinské protiofenzívy, díky které se ale podařilo získat pod kontrolu velké části území. Volání po konci války není to samé, co volání po míru, zamýšlí se v analýze na nezávislém ruském serveru Moscow Times historik zabývající se sovětskou a ruskou realitou Oleksa Dračevič.

Odborník, který působí na kanadské Western University, dál upozorňuje, že reálné výroky Putina naznačují pravý opak. Na nedávné tiskové konferenci řekl, že cíle Moskvy na Ukrajině se nezměnily.

Čtěte také

Rusko není ochotné vzdát se jakéhokoli území, které od zahájení invaze zabralo. Údajně měl čínskému protějšku Si Ťin-Pchingovi také říct, že Moskva je připravená na válku pětiletou.

Stejně důslední jsou ve svých požadavcích také ukrajinští představitelé. Volodymyr Zelenskyj odmítl mírová jednání do doby, než Ukrajinu opustí ruské síly. Kyjev mimo to navrhl mírový plán, který požaduje odsouzení ruských válečných zločinců, návrat ukrajinských hranic do stavu před rokem 2014 a bezpečnostní záruky.

Koloniální válka?

Výzvy k ukončení války založené na současných vojenských pozicích obou zemí definovaných patovou situací přesto sílí.

Dračevič podtrhuje, že mnohé z nich se zaměřují na předání ukrajinského území k uspokojení ruských tužeb, což by podle těchto vyzyvatelů mohlo vést k dočasnému příměří. Pokud ale budeme podle experta hodnotit pouze situaci na frontě, máme jen neúplný obrázek.

Čtěte také

Nejvýznamnějším argumentem je fakt, že Rusko se zapojilo do koloniální války proti Ukrajině. Kreml i ruská média tuto válku rámují prizmatem ruského nacionalismu. Další vrstvu této myšlence přidává spojení sovětské zkušenosti s 2. světovou válkou a jeho přenos na současné ruské ideové smýšlení. Tímto způsobem Kreml podpírá svá tvrzení o boji proti nacistům a denacifikaci Ukrajiny.

Existuje řada důkazů o snaze zničit ukrajinskou kulturu na okupovaném území, o filtračních táborech a vnucování ruského občanství. Moskva do Ruska unesla tisíce ukrajinských dětí, které chce v rozporu s pravidly OSN vychovávat jako Rusy.

Touha Kyjeva osvobodit okupovaná území není jen o znovunabytí ukrajinské půdy, ale také o záchraně civilistů, kteří živoří v pekelných podmínkách. Jakýkoli mírový plán, který nezahrne určitou míru spravedlnosti pro oběti války, zanechá jejich rány nezahojené, uvažuje Dračevič.

Rusům nejde věřit

Rusko se navíc ukázalo být nespolehlivé. Minské dohody zčásti selhaly, protože je Moskva neustále podkopávala. Nové příměří, které by válku na Ukrajině zmrazilo, může být jen opakováním téhož.

Čtěte také

Důvodem, proč Kyjev kritizuje výzvy k příměří, je právě nedostatek důvěry v Moskvu. Ukrajina věří, že Rusko by příměří využilo k přeskupení sil a zahájení další invaze.

Ukrajině by to ale mohlo umožnit to samé, protože ruská invaze rozproudila mezinárodní podporu Ukrajiny v rozsahu, jaký napadená země nikdy nezažila. Kyjev tak stále věří, že s pomocí spojenců může válku vyhrát. Je proto pravděpodobné, že mír brzy nepřijde.

Klíčovou roli ve vývoji války by mohly navíc hrát faktory zvenčí. Podpora Ukrajiny mezi americkými republikány začala slábnout a případné zvolení Donalda Trumpa by mohlo vést k úplnému vyschnutí vojenské pomoci ze strany USA.

To by mohlo způsobit domino efekt v Evropě a v takovéto atmosféře by se Putin mohl znovu pokusit dobýt Kyjev a položit Zelenského vládu.

Čtěte také

Rusko by tak na Ukrajině mohlo získat vše, co chtělo, a to pouhým vyčkáváním. Ukrajinská cesta k míru by proto podle Dračeviče byla nejlépe zajištěna, kdyby spojenci poskytli napadené zemi vojenskou a politickou pomoc k vytlačení ruských vojáků. Jen tak bude Moskva snad ochotná přijmout porážku. Tento scénář se ale nezdá být pravděpodobný.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách, připravili Jakub Rerich a Tea Veseláková.

Spustit audio