Víno bratrů cisterciáků

Za okny je krásné jaro, které láká k výletům. A když je krásně, je škoda být někde uvnitř, v interiérech památek, muzeí a galerií.
Třeba v Kutné Hoře, zapsané na seznamu UNESCO a proslavené mnoha pamětihodnostmi, je možné uskutečnit procházku po vinicích a dozvědět se ledacos zajímavého nejen o jejich historii a víně, ale i o městě samém.

„O pěstování révy vinné na Kutnohorsku je zmínka už v Kosmově kronice, ale o rozvoj vinařství se tu ve středověku zasloužili zejména cisterciáci, kteří sem přišli roku 1142 z města Citeaux v Burgundsku,“ vypráví známý český vinař Lukáš Rudolfský. „Založili tu na pozvání šlechtice Miroslava slavný klášter v Sedlci a začali zde rozvíjet zemědělství, ale také vinařství a vinohradnictví. Můžeme si domýšlet, že z Francie přivezli burgundské odrůdy. U nás se tenkrát podle historiků pěstovaly odrůdy, které do Evropy dovezli z východu Hunové. Jednalo se o odrůdu Heunisch, česky Běl velká. Ovšem cisterciáci nejspíš už pěstovali odrůdy burgundské, označované u nás jako roučí, tedy Pinot noir, u nás dnes známý jako Rulandské modré. Tedy odrůdu, kterou k nám později nechal přivézt i Karel IV.“

POD BARBOROU

Cisterciáci založili vinici Nad kapličkou na jižním svahu vrchu Kaňka nejspíše právě tam je možné situovat děj známé pověsti o tom, kterak bylo v Kutné Hoře objeveno stříbro. Pověst praví, že jistý mnich Antonín, zmožen prací ve vinohradu, ulehl pod keřem révy vinné a usnul. Když se probudil, uviděl, že ze země opodál vyrůstají tři stříbrné pruty. Přikryl je kutnou a běžel svůj nález zvěstovat bratřím do kláštera. A od těch dob se na Horách Kutných začalo stříbro nacházet a později i těžit. Však se Pinot noir, po česku Rulanda, dodnes na kutnohorských vinicích pěstuje.


Během povídání docházíme s mým průvodcem kolem Jezuitské koleje až skoro k chrámu svaté Barbory. Barokní sochy na parkánu před kolejí tu shlížejí dolů na vinici na svahu, který sbíhá až k toku říčky Vrchlice. „Tuto historickou vinici jsme obnovili podle dobové rytiny z roku 1641, kterou nám přinesl jeden historik,“ vypráví Lukáš Rudolfský. „Lisovna byla tenkrát v místech nedaleké Jezuitské koleje. Můžete tu vidět, jak pěstujeme révu vinnou postaru. Keř je veden takzvaně na hlavu. Réva tu roste u těchto opěrných dubových kůlů, jak se to dělalo ještě v padesátých letech minulého století, předtím než začala nešťastná mechanizace v zemědělství,“ říká průvodce. Rozhlížím se kolem a musím poznamenat, že panorama historické Kutné Hory je odtud nezapomenutelné.
Všechny dominanty při pohledu z tohoto jihovýchodního svahu máte před sebou. Vinařství obnovilo v roce 2013 i někdejší vinici Jezuitskou za kolejí, ve které dnes sídlí Galerie Středočeského kraje. Je jako dlaň a i na ní se pěstuje Pinot noir.

TŘI KOPCE KUTNOHORSKÉ

Nejlépe na kole, po naučné vinařské cyklotrase, doporučuji pak vyrazit i do nejbližšího okolí Kutné Hory. Cyklotrasa vás zavede do míst, kde cisterciáci před skoro tisíci lety zakládali své vinice. Vyrazil jsem tam s Lukášem Rudolfským a nelitoval jsem. Vinař tam pěstuje nejen Rulandu, ale i autochtonní, původní odrůdy ovoce. A pohled na historické město je i odtud opravdu úchvatný. Navíc mě můj společník poučil: „Když se rozhlédnete, uvidíte, že Kutná Hora má tři kopce, což bývá symbolicky spojováno se třemi věžemi chrámu svaté Barbor y anebo se třemi dominantními stavbami Kutné Hory. A na všech těchto kopcích se nacházejí vinice! Podívejte: kopec Kaňk je přímo naproti katedrále Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Tam se nachází prastará vinice Nad kapličkou, kterou založili cisterciáci léta Páně 1145. Na dalším kopci Sukov je vinice U všech svatých a to je naproti chrámu svatého Jakuba. A nad samotnou svatou Barborou se tyčí kopec Kuklík s vrcholy Velký a Malý Kuklík. I tam se rozkládá vinice.“ Tak vzhůru do Kutné Hory, tentokrát za vínem.