V Přerově lidé uctí památku obětí krvavého masakru na Švédských šancích

18. červen 2013

Noc na 19. června 1945 se zapsala do historie jako největší genocida karpatských Němců na Moravě. Za Přerovem, na místě zvaném Švédské Šance, tehdy českoslovenští vojáci popravili 265 karpatských Němců, Maďarů a Slováků.

Nevinní civilisté, muži a ženy s dětmi se přes město vraceli do svých domovů na Slovensko. Opustili je během války v době, kdy se blížila fronta.

Jejich transport se na nádraží potkal s dalším vlakem mířícím na Slovensko. V něm se vraceli příslušníci pěšího pluku z Petržalky z vojenské přehlídky v Praze.

Tragédie na Švédských šancích patří k největším genocidám na Moravě. Co se před 68 lety u Přerova odehrálo připomíná historik František Hýbl:

„V červnu 1945 se příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky se vraceli z přehlídky zahraničního vojska z Prahy. Před nádražím se střetli s karpatskými Němci ze středního Slovenska, kteří se vraceli do svých domovů.“

„Nechali je vystoupit z vagonů a téměř celý ten transport, který čítal 265 žen, dětí a starců postříleli u Přerova. Zde byli stříleni bez soudu do týla. Byly tam i děti, nejmladšímu chlapci bylo šest měsíců,“ řekl Hýbl.

Mezinárodní červený kříž a Organizace spojených národů iniciovaly o dva roky později vyšetřování. Iniciátor hromadné popravy nevinných civilistů, pětadvacetiletý příslušník komunistické kontrarozvědky Karol Pazúr, skončil ve vězení.

Rozkaz střílet prý vydal proto, aby si vylepšil kádrový profil člena Hlinkovy gardy, člověka který dobrovolně pracoval pro Říši a až po svém zajetí v Rusku se ocitl na straně svobodné armády.

Pazúra sice odsoudili v roce 1949 na dvacet let, o dva roky později ho ale na svobodu dostala amnestie Klementa Gottwalda.

Pietní akt u památníků obětí na městském hřbitově v Přerově dnes začíná hodinu před polednem. Zúčastní se ho i lidé ze slovenské Dobšiné.

autor: zem
Spustit audio