Uprchlická vlna v Česku sílí, docházejí ubytovací kapacity. Válka na Ukrajině, den devatenáctý

Dopoledne začíná další kolo mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Vyjednavači se spojí prostřednictvím videokonference.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Přispěli jste k posílení moci Ruska.‘ Ukrajinský ministr zahraničí zkritizoval Německo

Poradce ukrajinského prezidenta Mychailo Podoljak vyjádřil před setkáním mírný optimismus. Rusko podle něj začíná mnohem lépe vnímat svět kolem sebe, vzhledem k vývoji na bojišti je citlivější k postojům Ukrajiny a jeho vyjednávači jsou konstruktivnější. Podle Ruska záleží pokrok v rozhovorech na ochotě Kyjeva ke kompromisu.

„Když Rusko udělá nějaký první ústupek, bude zřejmé, že ta jednání začínají zpět k nějakému konci. Respektive, že možnost dosáhnout politické řešení začíná být silnější než to, že se bude primárně odvíjet pouze od situace na bojištích. Já jsem ale zatím takový ústupek nebo projev racionality z ruské strany bohužel nezaznamenal,“ přiznává politický geograf Michal Romancov.

Rusové ve městech střílejí do vzduchu. Zatím

Ruské vedení podle Romancova nejspíš své vojáky nepřipravilo na to, že se na Ukrajině setkají s tak silným odporem. „Ruští vojáci zatím střílejí jen do vzduchu, alespoň podle záběrů, které Ukrajinci distribuují do světa – a je vidět, že jsou překvapení,“ popisuje. „Ale pokud by se ruská strana rozhodla, že je potřeba proti civilnímu obyvatelstvu na některých vybraných cílech nasadit nikoli armádní jednotky, ale buďto oddíly takzvané rusgardy, nebo Kadyrovovy Čečence, tak se ten obraz může velice rychle změnit.“

Jednat se v pondělí bude také v Římě. Zástupci Spojených států a Číny chtějí mluvit o údajné žádosti o vojenskou a finanční pomoc, kterou v souvislosti s invazí na Ukrajinu měla Moskva zaslat Pekingu.

Ostřelování kousek od hranic NATO

V neděli nad ránem dopadlo na vojenskou základnu ve městě Javoriv, které leží jen zhruba 20 kilometrů od polských hranic, asi 30 ruských raket. Byl to jeden z největších útoků během ruské invaze, navíc na dohled od hranic zemí NATO.

Čtěte také

Rusko směřuje k totalitarismu, popisuje po návratu z Moskvy zpravodajka Milenkovičová

„Nemyslím si, že v tuto chvíli nám hrozí přímé nebezpečí, to znamená, že by bomby dopadaly na druhou stranu hranice,“ hodnotí bezpečnostní analytička Martina Heranová. Pokud by se to stalo, pak podle ní nejspíš v důsledku ruské chyby, nikoli úmyslně.

Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan už dříve prohlásil, že pokud Rusko vystřelí na území států Severoatlantické aliance, zareaguje NATO plnou silou podle 5. článku smlouvy o společné obraně. „Po roce 2014 i státy, které dříve pochybovaly, že Rusko je hrozba, pochopily, že jí skutečně je, a dnes jsme ještě o hodně dál. Nemyslím si, že kdyby teď došlo k omezenému útoku na území aliance, že by státy nezareagovaly jednotně. Protože kdyby jednotná nebyla, tak Severoatlantická aliance končí.“

Uprchlická vlna v Česku

Ministerstvo vnitra už vydalo víc než 142 tisíc speciálních víz lidem, kteří utíkají z Ukrajiny před ruskou invazí. Na cizineckou policii se jich pak do neděle přihlásilo přes 81 tisíc. Podle odhadů ale ukrajinských uprchlíků v Česku může být i přes 200 tisíc. A jejich příliv navíc stále pokračuje a některé regiony je už nemají kde ubytovat.

Ubytovací kapacity už nejsou hlavně v Praze, Středočeském kraji a v Brně. Praha a Brno začaly s nouzovým ubytováním už v pátek, zástupci hlavního města ubytovali část uprchlíků v tělocvičnách. V Brně našli dočasné útočiště v pavilonu na výstavišti. V pondělí už ale budou muset další uprchlíci jít do tělocvičen. Na hraně kapacit jsou také další města a obce.

Chystáme motivační programy pro lidi, aby ubytovávali ukrajinské ženy a děti ve svých rodinách.
Vít Rakušan

„Nějaké rezervy ještě jsou, ale musíme je aktivně tvořit,“ konstatuje ministr vnitra Vít Rakušan. Státní instituce podle něj dostaly pokyn, aby uvolnily své ubytovací kapacity, Česká republika také požádala Evropskou unii o humanitární pomoc v podobě modulárních sad pro případné improvizované ubytování.

Čtěte také

Rakušan: Krize jen tak neskončí. Za ubytování Ukrajinců nabídneme finanční pomoc

„Ve spolupráci s MPSV se budeme snažit přichystat také motivační programy pro lidi, aby ubytovávali ukrajinské ženy a děti ve svých rodinách. To může být také nějaká další rezerva,“ doplňuje Rakušan. Je podle něj ale potřeba nastavit finanční pomoc tak, aby byla pro státní rozpočet dlouhodobě udržitelná a aby nebyla snadno zneužitelná případnými „šmejdy“.

Poslechněte si celé pondělní speciální vysílání Radiožurnálu a Plusu.