Společnost různých polotónů

„Tento výzkum je veřejná služba jako hrom,“ prohlásil na začátku tiskové konference její moderátor a jinak též ředitel Zpravodajství ČRo Jan Pokorný. Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral pak uvedl důvody, které rozhlas k této veřejné službě vedly: „Řekli jsme si v Českém rozhlase, že se pokusíme dát třicátému výročí návratu svobody nějaký obsah. Václav Havel by řekl smysluplný obsah. Poměrně rychle jsme dospěli k sousloví rozdělená společnost a zjistili jsme, že jsou to slova velmi často používaná, ale jejich význam je vágní."

Sociologové provádějící výzkum pro Český rozhlas se pro popis struktury současné české společnosti inspirovali slavným britským výzkumem Great British Class Survey. Stejně jako on vycházeli z přístupu francouzského sociologa Pierra Bourdieua, který před půlstoletím ukázal, že kromě příjmu a majetku je pro postavení ve společnosti klíčové i to, jaké mají lidé kontakty a vazby ve společnosti. Právě tyto sociální vazby mohou totiž pomáhat čelit krizím. A podobně je to s kapitálem kulturním či se znalostí jazyků a schopností pracovat s digitálními technologiemi.

Do jaké třídy patříte?

Z průzkumu vyplynulo, že se v české společnosti formuje šest tříd. Jedná se o dva typy vyšší střední třídy - „zajištěná střední třída" má dostatečné příjmy i majetek, zatímco „nastupující kosmopolitní třída" má sice menší majetek, ale větší potenciál do budoucna, protože má silné sociální kontakty, kulturní kapitál a jazykové a digitální dovednosti. Dohromady tyto dvě prosperující třídy tvoří zhruba třetinu společnosti. Dále výzkum odhalil tři typy nižší střední třídy: „tradiční pracující třídu", která má solidní příjem a majetek, ale omezené kontakty, kulturní kapitál i nové kompetence, „ohroženou třídu", jež sociálně a kulturně patří spíše ke středním vrstvám, ale ekonomicky strádá, a „třídu lokálních vazeb", která těží z kombinace vlastněné nemovitosti a kontaktů ve svém okolí, jež jí mohou pomáhat. Každý šestý Čech ve věku 18 až 79 let pak spadá do nejnižší „strádající třídy", protože postrádá všechny typy kapitálů. Jak zjistíte, do jaké třídy spadáte? To si lze vyzkoušet na webu iROZHLAS.cz, kde je k dispozici dotazník, který vás podle odpovědí do jedné z šesti tříd rozřadí.

Ke slyšení i k vidění

A jak se celý výzkum promítne do vysílání? „Jsem rád, že se našim reportérům podařilo najít šestici lidí napříč naší společností, kteří nám vyprávěli svůj příběh, díky němuž posluchači pochopí rozdíly mezi jednotlivými třídami i to, co nás spojuje," uvedl šéfredaktor stanice Radiožurnál Ondřej Suchan. Šéfredaktor stanice Plus Petr Šabata zase přiblížil, jak se průzkum promítne do vysílání ČRo Plus: „Průzkum ukázal také na několik vážných problémů české společnosti, jako jsou dostupnost bydlení, kvalita vzdělávání nebo postavení ohrožené třídy v případě, že by se přestalo dařit ekonomice. Řešení chce Český rozhlas Plus hledat v diskusích s experty z akademických pracovišť i politických stran a na 4. listopadu zveme lídry všech stran zastoupených ve sněmovně ke shrnující debatě v Českém rozhlase."

Dva unikátní rozhlasové počiny uvedl i generální ředitel ČRo René Zavoral - zvukovou instalaci Schody času, která bude umístěna na pražském Václavském náměstí a připomene třicet svobodných let prostřednictvím rozhlasových archivů, a mezinárodní konferenci, jež se bude konat 11. listopadu v nové budově Národního muzea a na níž vystoupí světoví experti jako Timothy Snyder, Lech Walesa, Madeleine Albrightová, Magda Vášáryová či Tomáš Sedláček.

Nakonec je třeba se ptát, k čemu ve svém výzkumu sociologové došli. Podle ředitele STEMu Martina Buchtíka není dnešní Česko černobílé, spíše je to společnost různých polotónů. Společnost hlavně polarizovala poslední volba prezidenta, v níž byl občan nucen volit „mezi Losnou a Mažňákem", jak v parafrázi na Rychlé šípy uvedl Buchtík. Podle něj však není zase tak rozdělená, jak by se mohlo zdát z dnešních médií. Podle sociologa Daniela Prokopa z PAQ Research a FSV UK se však rozdíl mezi třídami bude v budoucnu zvětšovat.