Škola za časů koronaviru. Žáci se schází ve virtuální třídě a učí doma, natrvalo by ale tento režim nechtěli

20. březen 2020

Všechny školy zejí prázdnotou, vláda je uzavřela, aby zpomalila šíření nákazy koronavirem. To ale rozhodně neznamená, že se žáci neučí. Moderní technologie jim totiž umožnují studovat společně, i když je každý na jiném místě.

Epidemie a s ní spojená zásadní změna výuky vtrhla do českých škol stejně razantně jako legendární filmový učitel Igor Hnízdo. Zavření škol neznamená volno. „Nejsou pro prázdniny ani pro učitele ani pro studenty. Žáci by měli samostudiem a s podporou technologií výuku normálně absolvovat,“ připomíná Miroslav Kotlas, učitel na českobudějovickém gymnáziu Česká.

Díky internetu, technologiím, programům, počítačům a telefonům se studenti mohou setkat, i když každý sedí doma. „Scházíme se ve virtuální třídě, studentům naplánujeme na určitý čas videohovor, což simuluje klasickou hodinu. Učitel nastavuje pravidla, sdílí svou obrazovku, učí a samozřejmě kdykoli může vyzvat kteréhokoli žáka, aby začal mluvit, takže máme klasickou interakci jako ve třídě,“ popisuje Miroslav Kotlas.

K tomu všemu může učitel přidávat psané poznámky a odkazy. Po kliknutí se studentům otevírá další internetová stránka se studijním materiálem, tedy v podstatě virtuální stránka z učebnice. V ní si nalistují požadované definice, příklady, konkrétní znění úkolů.

Pomalejší tempo a menší motivace

Mezi studenty Gymnázia Česká v Českých Budějovicích, kteří se teď takto učí, patří Eliška Pavlíčková. „Velkou nevýhodou je, že spousta učitelů, ale i žáků neumí pracovat s internetovými aplikacemi a někdy dochází k technickým problémům. Pozitivem je, že alespoň nějak probíhá ta výuka. Potřebují to hlavně maturanti, ale i my, abychom nezaspali a nemuseli to nahrazovat někdy jindy,“ komentuje.

Komunikace prostřednictvím moderních technologií není v dnešní době nic neobvyklého, ale školství ji masivně využívá poprvé. „Je to ohromná zkušenost. Myslím si, že tímhle se technologie mnohem více dostanou do povědomí, a pokud by někdy v budoucnu taková situace nastala znovu, školy už na to budou připravené,“ říká učitel Miroslav Kotlas.

Čtěte také

Student druhého ročníku gymnázia Marek Maňásek vidí výhodu v tom, že nemusí dojíždět do školy a přitom díky internetu slyší výklad učitele. „Určitě ale musím uznat, že věci probíráme pomaleji, než by to bylo ve škole,“ dodává.

Natrvalo by tak v tomto režimu rozhodně zůstat nechtěl. „Připadá mi pohodlnější být v té škole, mít kontakt s učitelkou, naživo slyšet, co říká, vidět, jak se u toho tváří. Zároveň máme větší motivaci, když sedíme ve třídě, víme, že teď je čas na učení. Když jsem doma, mám spoustu rozptýlení,“ přiznává.

Nadšení pro techniku je jedna věc, ale faktem zůstává, že člověk je tvor společenský. A bez lidí a spolužáků kolem sebe to asi nikdy nebude úplně ono. „Je důležité, aby tam byl osobní kontakt. Třeba já potřebuji, abych byla pod nějakým tlakem, jinak tu práci sama od sebe těžko vykonávám, musím se k tomu nutit. Kdybych dělala všechno přes internet, hodně věcí bych odkládala a nebylo by to takové, jak bych si představovala,“ potvrzuje Eliška Pavlíčková.

Kdy se studenti budou moci do škol vrátit, není ještě v tuhle chvíli jisté. Už teď to ale vypadá, že dříve či později se jim po třídě plné spolužáků a kamarádů začne stýskat.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.