Samotáři ze Šumavy nám ukazují zrcadlo. Potřebujeme změnu, říká autor knihy Raději zešílet v divočině

28. květen 2018

Umíte si představit, že byste nechali všechno, čeho jste dosud v životě dosáhli, za sebou a odstěhovali se do nitra šumavské divočiny? Publicista Aleš Palán vypátral několik mužů a žen, kteří se k tomu rozhodli. A rozhovory s nimi vydal knižně pod názvem Raději zešílet v divočině.

Kniha Raději zešílet v divočině původně měla být ryze okrajovou záležitostí, dnes je z ní bestseller. Prodalo se jí už na 15 tisíc kousků. Což je v českých končinách neuvěřitelné číslo.

Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. S výjimečnými šumavskými poustevníky udělal Aleš Palán několik rozhovorů a vydal je knižně pod názvem Raději zešílet v divočině. 

„Chybí nám pokřivené zrcadlo. Z knihy se dozvídáme něco nejen o šumavských samotářích, ale i sami o sobě,“ uvažuje Aleš Palán v rozhovoru s Lucií Výbornou.

Utopie se všemi svými riziky

Většina příběhů, které kniha Raději zešílet v divočině prostřednictvím rozhovorů představuje, má společnou jednu věc – a tou je změna. „Po změně toužíme všichni, byť ne zdaleka tak radikální: přestěhovat se do jiného městečka, něco změnit ve vztahu nebo v zaměstnání…“

Všichni mí respondenti mají charisma. Kape z nich. Jsou to nesmírně zajímaví lidé. A prostředí, ve kterém se pohybují, jim pel výjimečnosti ještě dodává.
Aleš Palán, autor knihy Raději zešílet v divočině

Když Aleš Palán uvažuje o úspěchu své knihy, napadá ho ale kromě „změny“ ještě jedno slovo. A tím je „utopie“. „Mí šumavští responenti žijí reálnou utopii: se všemi riziky a handicapy, které to přináší. A to je něco, co si my v civilizaci nechceme nebo nemůžeme dovolit.“

Samotáři ze Šumavy si tak sice vydobyli obrovskou svobodu, zjistili ale, že svoboda něco stojí. „Jejich život je skutečně krajnost. Nemoct se v noci zahřát, nemít peníze, nemít druhého člověka po ruce… je to nepřenositelná zkušenost. Aby mí respondenti dospěli ke své současné pevnosti, museli si projít tímto údolím stínů.“

autoři: Lucie Výborná , als

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.