Rok od zavření škol. Dobré podmínky má víc dětí, zvyšuje se ale podíl absencí, varuje šéfinspektor
Loni v březnu se kvůli šíření pandemie covidu-19 žáci a studenti začali učit z domova. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) zatím plán návratu do lavic neexistuje. Česká školní inspekce provádí od ledna hospitace v hodinách distanční výuky a pomáhá ministerstvu aktualizovat metodické materiály pro učitele. „Doporučujeme úzkou a stále se prohlubující komunikaci s rodiči,“ apeluje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Komunikace s rodiči žáků podle Zatloukala umožňuje výuku vyladit tak, aby co nejvíc odpovídala podmínkám, které děti v rodinném prostředí mají. „Můžeme konstatovat, že tyto podmínky se spíše zhoršují, než zlepšují. A to potom dopadá na vzdělávání žáků.“
Čtěte také
„V průběhu pandemie roste podíl žáků, kteří mají problémy. Podpora rodiny se v tomto smyslu omezuje a škola na rozdíl od prezenční výuky nemá možnost nepříznivé podmínky nějak minimalizovat. A zohledňovat to v distančním vzdělávání, je daleko komplikovanější,“ popisuje potíže, s nimiž se potýkají nejen žáci, ale i učitelé.
Na jaře se v důsledku zavření základních škol ocitlo mimo vzdělávací systém na deset tisíc školáků, uvedla Česká školní inspekce. Podíl těchto dětí se od té doby sice snížil, objevuje se ale jiný problém:
„Na druhou stranu se zvyšuje podíl těch, kteří sice podmínky pro distanční nebo online výuku mají, ale vypadávají z ní. A zvyšuje se také podíl absencí,“ připouští Zatloukal.
Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor
Adam Šimůnek, ředitel malotřídní školy v Branticích na Bruntálsku
Ondřej Hausenblas, vysokoškolský pedagog literární výchovy z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy
Adam Šimůnek, ředitel malotřídní školy v Branticích na Bruntálsku, ve Speciálu přiznává, že stejně jako na Zatloukala se i na něj obrací rodiče. někteří s tím, že děti jsou přetěžovány, a jiní s tím, že rozsah výuky je nedostatečný.
„Nejtěžší je odhadnout tu míru. Ptáme se rodičů a pracujeme individuálně. Zadáváme žákům učivo na týden dopředu pro asynchronní výuku a kombinujeme to se synchronní výukou, kdy se učitelky se žáky setkávají na několik hodin,“ doporučuje Šimůnek s tím, že dětem chybí i kontakt s dalšími lidmi. Učitelky v jeho škole se tak snaží zapojit žáky třeba online oslavami narozenin nebo hromadným zpěvem.
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Šárky Fenykové.
Související
-
Třetina rodičů nerozumí učivu druhého stupně základní školy, své děti tak vzdělávat nemohou
Děti už se vzdělávají doma rok a jejich přirozená motivace klesá. Klesá ale i autorita rodičů a jejich síla své potomky motivovat, upozorňuje psycholog Radek Ptáček.
-
Přetěžujeme žáky? V matematice neučíme na střední škole to, co dřív na základní, říká pedagog
Žáci jsou s menšími přestávkami už téměř rok na distanční výuce. České školství tak pod tlakem pandemie koronaviru prochází největší změnou v novodobé historii.
-
‚Už i jedničkáři jsou bez motivace.‘ Za rok od zavření škol strávili doma nejvíce času vysokoškoláci
Nejvíc se koronavirus dotknul vysokoškoláků – pro ně byly školy otevřené jen 28 dní. Naopak nejvíc času (zhruba dvě třetiny školního roku) strávili v lavicích prvňáci a nynější druháci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.