Rok 2016 podle Marka Ivanoviće, šéfdirigenta Janáčkovy opery Národního divadla Brno
„Z hlediska osobního i profesního považuji tento rok vlastně za dost úspěšný,“ hodnotí uplynulé měsíce skladatel a dirigent Marko Ivanović. „Protože jsem měl štěstí být u v několika pro mne velmi krásných premiér, ať už se jednalo o Epos o Gilgamešovi nebo o Modrovousův hrad v Brně.“
„Ostatně i koncerty, ke kterým jsem měl možnost se dostat, ať už hudby soudobé nebo staré, byly většinou velice zajímavé a ne úplně tradiční. A zároveň jsem se po dlouhé době dostal i k vlastnímu komponování, takže mám za sebou mezzosopránový cyklus, což mě utvrdilo v tom, že asi bych se měl trošku víc věnovat psaní.“
Který z projektů roku 2016 považujete za klíčový? Pravděpodobně Modrovousův hrad, protože jsem si potvrdil, že jsem asi i věkově dozrál k tomuto stylu, to znamená časově ke stylu přelomu století, který je sice už esteticky zakotven v hudbě dvacátého století, ale zároveň ještě vychází z romantického gesta. Já jsem se romantismu dlouho docela obával, protože zkrátka jsem nevyrůstal v této hudbě a měl jsem vždycky pocit, že prostě romantismus neumím. Až teď jsem nabyl zdravého sebevědomí, takže se těším i na další romantické kusy, jako je třeba Gounodův Faust v příští sezóně.
Tento rok byl pro vás také ve znamení symfonií Miloslava Kabeláče, které vydal SupraphonVelmi rád jsem tento projekt inicioval a těšilo mne, že se setkal s vřelým přijetím, jak ze strany Supraphonu, tak ze strany rozhlasového orchestru. Byl to projekt dlouhodobý, který z původního záměru realizovat ve dvou letech, se změnil v pětiletý a já jsem velmi rád, protože si myslím, že Kabeláč opravdu patří k naším nejvýraznějším skladatelům minulého století a doufám, že tento cyklus mu pomůže zpět k návratu na koncertní pódia.
Patříte k velmi vytíženým dirigentům, v současné době působíte na pozici šéfdirigenta Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Zkuste bilancovat své dosavadní období v Brně s určitým výhledem do příštích sezón Myslím, že se v uplynulých dvou letech podařilo nastavit kontinuitu z hlediska dramaturgie i z jakéhosi fungování divadla. Můžeme se opřít o vynikající sbor o výborný orchester, o řadu výborných sólistů a hlavně o celkovou chuť pracovat, což není myslím úplně pravidlem ve všech kulturních institucích. Rádi bychom v této kontinuitě pokračovali, což trošku komplikuje plánovaná rekonstrukce Janáčkova divadla, která nás donutí k určitému provizoriu v příští sezóně. Nicméně i ta bude rozkročená všemi směry, to znamená od nejnovějších operních novinek až po hudbu klasickou.
A co chystáte z vlastní tvorby?Nevím, jestli smím už zveřejňovat, ale začínám psát velice velkou operu, jejíž téma bych v tuto chvíli nerad prozrazoval, protože si myslím, že libretista a režisér v jedné osobě by asi nebyl nadšen, kdybych to takhle předčasně zveřejňoval. Ale myslím si, že za půl roku budu mít právo o tom mluvit. Premiéra bude v Brně v roce 2019.
