Pozor na sůl ukrytou v potravinách. Tady úplně neplatí, že je nad zlato, spíše méně = někdy více

30. duben 2024

Teď si to spolu pěkně osolíme. My Češi totiž rádi solíme, je ale skutečně sůl nad zlato? Nebo bychom měli využívat a nahrazovat sůl i jiný kořením? Jaké jsou zdravotní plusy i minusy? Vše rozebereme s Ing. Hanou Stříteckou z Ústavu Preventivního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a také ředitelkou spolku Fér potravina.

Proč nám sůl na jazyku chutná? V ráně nás naopak pálí.
Ale ona nás pálí i na jazyku. Když byste si jí vzali opravdu hodně, tak vás bude pálit i na jazyku. Je to prostě její chemická struktura a vlastnost soli, že pálí, že nám rozežírá strukturu těla. Zase na druhou stranu tímto také dezinfikuje.

Hana Střítecká ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Ing. Hana Střítecká, DiS., Ph.D.

Nutriční terapeutka, chemická technoložka, vysokoškolská pedagožka z Ústavu Preventivního lékařství LF UK v Hradci Králové a ředitelka spolku Fér potravina. Ve své praxi se snaží zvyšovat povědomí běžné populace o problémech spojených s obezitou, technologických postupech výroby potravin a orientováním se v jejich nabídce.

Všichni ji ale máme rádi.
My ji potřebujeme. Bavíme se o soli, ale ono nejde tak o samotnou sůl, ale o sodík v ní obsažený. To je minerál, který velmi potřebujeme. Není je pouze o tom, že je spojen s vysokým krevním tlakem, ale on vlastně řídí, kolik budeme mít vody v buňce, kolik budeme mít vody v mezibuněčném prostoru, jestli se nám budou přenášet nervové vzruchy.

Přijímáme hodně sodíku a relativně málo draslíku. Proto nám pak třeba některé záležitosti v těle nefungují tak, jak mají.
Ing. Hana Střítecká, Ústav Preventivního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy

Má obrovskou spoustu vlastností a bonusů, zkrátka nemůžeme bez sodíku být. Ale na druhou stranu, pokud ho máme zase moc, tak pak dělá to, co nemá. Takže místo toho, aby se třeba držela voda v buňkách, tak nám naopak vytéká z buněk ven a drží se v mezibuněčném prostoru. A to nechceme. Není to však jen o sodíku.

Čtěte také

Co všechno je v kuchyňské soli?
Ne co je v kuchyňské soli, ale co potřebuji v těle proti tomu sodíku. Takže my máme tzv. sododraselnou pumpu. Tedy čím více budu mít sodíku, tím více bych měl mít i draslíku, aby se mi to dorovnávalo. A my máme velký nepoměr v tom, že přijímáme hodně sodíku a relativně málo draslíku. Proto nám pak třeba některé záležitosti v těle nefungují tak, jak mají.

Sůl je z 94 až 95 procent, podle toho, kterou sůl máme, chlorid sodný, to je základ. A potom jsou tam další minerály, které se do soli nabalí podle toho, jestli jde o sůl mořskou nebo kamennou. Třeba speciální sůl havajská má v sobě i trošku jílu a podle toho složení potom klesá podíl samotné soli jako takové a zvyšuje se podíl ostatních minerálních látek.

Kdo má zvýšený krevní tlak a je mu doporučeno snížit příjem soli, podívejte se, kde všude přijímáte sůl a zkuste s tím něco udělat.
Ing. Hana Střítecká, Ústav Preventivního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy

Vzpomenu pohádku Byl jednou jeden král a sůl nad zlato. Ovšem ne v každém případě to platí, mám pocit.
Samozřejmě. Když solíme příliš, je to špatně. Ale jinak opravdu platí sůl nad zlato. Bez soli nemůžeme žít, i zvířata potřebují sůl v zimě a dává se jim sůl na lízání. Ona si shánějí právě zmíněný sodík, takže konzumují věcí, kde se vyskytuje tento minerál. A pak je to v pořádku.

Čtěte také

Protože je to třeba i o tom, že sodík pomáhá při vstupu třeba glukóze, pomáhá některým aminokyselinám, aby se dostaly do buňky a tam působily, jak mají. Takže ho skutečně potřebujeme. Není to jen zlo, ovšem ve správném množství.

Češi patří k národům, které solí úplně nejvíc. Proč?
Možná i díky naší tradiční kuchyni, protože když máte něco mastného a nebylo by to slané, tak by nám to asi moc nechutnalo. A druhá věc, je to také o zvyku. A sůl přidáváme také, když se konzumuje alkohol. To obvykle máme chutě na něco slanějšího.

Kolik soli bychom měli denně spotřebovat?
Ta správná hranice se pohybuje mezi 5 až 7 gramy. Ovšem my solíme podle statistik 15 až 25 gramů denně. Pod 15 gramů se nedostáváme.

Čtěte také

Ale většina lidí si jídlo prý už ani nedosoluje. Protože sůl je prostě všude.
Na jednu stranu se říká, že nejvíce soli přijímáme v hotových potravinách, které si kupujeme. Ale musím říct, že jsme to zjišťovali se studenty, kde jsme počítali příjem soli z toho, co si lidé nakoupí, a potom z toho, jak si dosolují. A vycházelo nám, že podstatně větší podíl je z toho, co si dosolujeme. Protože mnoho lidí vůbec jídlo neochutná a rovnou si tam sůl nasype, nebo magi, což je glutamát sodný.

Spousta věcí, které si do jídla přidáváme, obsahuje také sodík, takže si přidáváme další zdroje sodíku, ale nutně to nemusí být přímo sůl. Tedy je to problém jednak zpracovaných potravin a jednak také našeho dochucování jídel.

Většina z lidí má otupené chuťové pohárky. Vezměte si, čím intenzivnější slanou a sladkou chuť jsme zvyklí používat, tím dříve dochází k otupení chuťových pohárků. A o to víc si zase musíte příště přidat, aby vám jídlo chutnalo. Tedy tito lidé si neustále zvyšují příjem sodíku.

Hana Střítecká a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A pak to samozřejmě souvisí i s věkem. Všichni to známe, byli jsme zvyklí, že naše babičky či maminky nesolily a najednou máme pocit, že solí hodně. Je to tím, že ztrácí chuť. Tedy to je další způsob, jak se bohužel do našeho jídelníčku dostává více soli.

Kdo má zvýšený krevní tlak a je mu doporučeno snížit příjem soli, tak se podívejte, kde všude přijímáte sůl a zkuste s tím něco udělat. Třeba minerálku vyměňte za obyčejnou vodu, zkuste nedosolovat, používat bylinky, česnek, pažitku, prostě něco, co má výraznou chuť, ale není to sůl. A pak se samozřejmě podívejte i na složení zpracovaných potravin.

Celou slanou radioporadnu s Ing. Hanou Stříteckou z Ústavu Preventivního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Související