Politolog Kopeček: Popírač klimatické změny ministrem životního prostředí nebude. Čaputová využila právo, které jí dává ústava

23. říjen 2023

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová určí termín jmenování nové vlády až po doručení nového návrhu kandidáta na ministra životního prostředí. Roberta Huliaka, kterého navrhuje krajně pravicová Slovenská národní strana, nejmenuje. Postupuje podle ústavy? Jak velký manévrovací postoj prezidentka má? Politolog Lubomír Kopeček v audiozáznamu ještě přiblíží, jak probíhá předávání moci v Polsku, a vysvětlí, jaké změny by mohly nastat, pokud se k moci dostane současná opozice.

Příští premiér Robert Fico, v jehož zájmu je sestavit vládu co nejdříve, označil postup slovenské prezidentky za zdržování. Podle politologa Lubomíra Kopečka z brněnské Masarykovy univerzity však Čaputová pouze využívá možnosti, které jí dává ústava.

Čtěte také

„Ta je stejná jako česká. Prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh potom ministry. Tudíž Zuzana Čaputová v tuto chvíli jen využívá toho, že Robert Fico zatím jmenování nemá, a proto mu vyhovět nemusí,“ vysvětluje.

Mimo to Kopeček upozorňuje na precedens z roku 2018, kdy velmi podobně jako Čaputová postupoval i její předchůdce Andrej Kiska. „Ten v danou chvíli stejně jako Čaputová využil situace, že nebyl jmenovaný premiér, odmítl jmenovat ministra vnitra a vynutil si jeho výměnu.“

Hra o čas a povyk kolem Huliaka

Přestože je v zájmu Roberta Fica jmenovat vládu co nejdříve, podle Kopečka se nedá říct, že by to byla ústavní nutnost. „Z hlediska plynutí času nezáleží na tom, zda to bude teď, nebo o pár dní později. Velký rozdíl je to ovšem pro Roberta Fica, který chce ke konci týdne zamířit už jako slovenský premiér na summit EU. Pod tlakem je tedy nejvíce ze všech Robert Fico. A pak samozřejmě i ministerský kandidát, který je z pohledu prezidentky velmi problematický.“

Podle ní by totiž jmenování kandidáta krajně pravicové Slovenské národní strany Roberta Huliaka jako ministra životního prostředí nedávalo záruku řádného chodu ústavního orgánu. „Jde o člověka, který popírá klimatickou změnu, ekologickým aktivistům vyhrožuje násilím a v neposlední řadě třeba tvrdí, že stávající podoba národních parků je na Slovensku nesmysl a že by se měly zrušit. Oproti tomu Zuzana Čaputová před tím, než se stala slovenskou prezidentkou, obhajovala v nejrůznějších kauzách právě ekologické aktivisty a dost se v této sféře angažovala.“

Čelem k Rusku, na okraj EU

Blokace prezidentky tak na sebe poutá veškerou pozornost, přestože problematických jmen ve slovenské vládě je mnohem více.

Čtěte také

„Slovensko je podobně jako Česko režim, ve kterém o podobě vlády mají rozhodovat parlamentní volby, nikoli prezident. Takže jsme v situaci, kdy by asi Čaputová chtěla zablokovat polovinu vlády, ale s ohledem na to, jak funguje slovenský politický systém, to udělat nemůže, protože by postupovala protiústavně. Vybrala si tedy z jejího pohledu nejproblematičtější jméno a zaujala postoj. Je jasné, že nemůže překreslit výsledky parlamentních voleb, může ale udělat krok, který jí ještě ústava umožňuje, aniž by do výsledků zasahovala.“

Z voleb tak vychází v tuto chvíli vláda, která má za sebou většinu v parlamentu, byť relativně těsnou, a která se s největší pravděpodobností bude podle Kopečka snažit Slovensko posunout někam na úroveň dnešního Maďarska. „To jest na okraj Evropské unie s postojem, který je vůči rusko-ukrajinskému konfliktu jiný, než je hlavní proud EU. Postoj Slovenska teď bude mnohem více proruský, než měly poslední slovenské vlády. Z hlediska vnitřní slovenské politiky se nedá příliš čekat, že by pro novou vládu byl velkou prioritou boj proti korupci a prorůstání některých částí státních institucí, především policie a prokuratury, s podsvětím...,“ uzavírá Lubomír Kopeček.

Spustit audio

Související