Pokusy o pogrom na severním Kavkaze v Machačkale ukazují, že i když se ruský režim může zdát brutální, je slabý a nerozhodný

4. listopad 2023

Když rozvášněný dav v ruské, převážně muslimské, republice Dagestán vtrhl minulou neděli na letiště v Machačkale s úmyslem zlynčovat Izraelce, kteří tam přistáli, ruské úřady vůbec nezareagovaly. Národní garda dorazila až několik hodin poté, co výtržníci obsadili celé letiště, včetně ranveje, a i potom si počínala netypicky zdrženlivě, píše ruská politoložka Taťjana Stanová na stránkách Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.

Pokusu o pogrom předcházely i jiné antisemitské protesty na severním Kavkaze. Rozběsněný dav hledal Židy i v hotelu v Chasavjurtu o několik set kilometrů dál. V Nalčiku, metropoli ruské Kabardsko-balkarské republiky, výtržníci podpálili židovské středisko. Na žádný z těchto incidentů úřady v podstatě nereagovaly.

Vojenská vzpoura Jevgenije Prigožina před několika měsíci i pokus o pogrom v Machačkale obnažily tři palčivé problémy Putinova režimu, které mu brání na podobné potíže pohotově reagovat. Naznačují, že ruská vláda je v nebezpečné politické situaci víceméně ochromená.

Když ruské úřady čelí ohrožení, ke kterému ale nemají pokyny shora, nedělají raději nic.

Prvním problémem je jednostrannost režimu – bojuje pouze proti svým odpůrcům, neustále zdokonaluje mechanismy represe a úspěšně potlačuje jakoukoli formu protiputinovských nálad.

Čtěte také

Očividně ale nemyslí na nic jiného. Regionální představitelé vědí přesně, kdo je nepřítel – jsou to Putinovi kritikové, stoupenci Alexeje Navalného, liberálové a protiváleční aktivisté. Když ale dojde k incidentu jako na letišti, netuší, jestli mají delikventy považovat za nepřátele, nebo stoupence režimu.  

Stejný problém byl zjevný, když Prigožin a jeho vojáci táhli na Moskvu. Zmatení bezpečnostní činitelé ani regionální úřady nevěděli, za co je považovat – jestli za zločinecké povstalce, nebo za válečné hrdiny usilující o svá práva.

Krize odpovědnosti

Druhým problémem je krize politické odpovědnosti. Když úřady čelí nějaké ohrožující situaci, k jejímuž řešení nemají pokyny shora, raději nedělají nic.

Čtěte také

I tento problém se projevil při Prigožinově vzpouře – to, co si někteří lidé vykládali jako neochotu bezpečnostních složek střílet na vagnerovce, bylo ve skutečnosti spíš váhání způsobené nedostatkem instrukcí.

V případě pogromu na letišti mohlo brutální potlačení nepokojů rozhněvat federální centrum; ani ne tak kvůli samotným nepokojům, ale stran neschopnosti regionálních orgánů vyřešit problém v klidu. Užití síly proti davu by mohlo celou věc přenést na federální úroveň a Putin dává jasně najevo, že si nepřeje, aby ho někdo obtěžoval regionálními problémy.

Strach regionálních představitelů z užití síly nepramení z neschopnosti potlačit nepokoje, ale z nedostatku politické vůle k rozhodným krokům. První reakcí dagestánského vedení bylo, že na letiště vyslalo dva regionální ministry, aby s násilníky promluvili. Ničeho samozřejmě nedosáhli a několik hodin nato přišla Národní garda.

Jen horké hlavy?

Vrchní představitel Dagestánu Sergej Melikov, tvrdý a zkušený bezpečnostní činitel, který sloužil v první čečenské válce, se k situaci vyjádřil až později večer. Byl přitom stejně mírný, jako když několik hodin předtím odsoudil další antisemitské incidenty v Machačkale a Chasavjurtu.

Čtěte také

Málem výtržníkům vyjádřil solidaritu a vytkl „horkým hlavám“, že vyvolaly „nedorozumění“, jak označil hon na Židy v chasavjurtském hotelu. Nakonec navrhl, že by násilníci z Machačkaly mohli svou „hanbu smýt“ tím, že půjdou bojovat na Ukrajinu, a slíbil, že zadržení nebudou z ničeho obviněni.

Posledním problémem je sám Putin – všichni čekají na jeho reakci. V případě Machačkaly však žádná nepřišla až do následujícího dne, kdy incident připsal „zahraničnímu vměšování“, a to bez toho, aby přidal nějaké důkazy.  

Prigožinova vzpoura i pokusy o pogrom na severním Kavkaze ukazují, že i když se ruský režim může zdát brutální a nezdolatelný, je slabý a nerozhodný, jakmile se má vypořádat s jakýmikoli nepokoji, které nejsou protiputinovské.

Čtěte také

Regionální orgány vzhlížejí k Moskvě, ta od nich očekává takzvané „odpovědné chování“ a Putin a nejvyšší představitelé dávají ruce pryč s tím, že takové obyčejné záležitosti jsou pod jejich úroveň.

Úřady se z incidentu v Machačkale nepoučí stejně, jako se nepoučily z Prigožinovy vzpoury. Znamená to, že kdyby propukly hromadné násilné nepokoje, bude reakce regionálních i federálních orgánů opět opožděná, nerozhodná a shovívavá. Jednoho dne se to nevyhnutelně obrátí proti režimu, uzavírá.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravily Tea Veseláková a Gita Zbavitelová.

Spustit audio

Související