Pilsner Urquell: Pivo, které vzniklo náhodou, inspirovalo celý svět

Toto privilegium bylo finančně velmi výnosné a povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě. A ještě jedna vymoženost – právo bylo dědičné. Na svůj vlastní pivovar se sladovnou si musela Plzeň počkat do roku 1307. Tehdy se vařily várky takzvaného červeného piva z pšenice a bílého z ječmene.

Tolik piva k ničemu

Pivo se vyrábělo pro každého měšťana zvlášť. Uvařený nápoj se stáčel do sudů a byl převážen do měšťanských domů. Tam se vypouštěl do velké kvasné kádě a potom přečerpával do sudů, ve kterých se nechával zrát. Ne vždy se várka piva vydařila.

Když plzeňští radní nechali vylít 36 sudů piva, usnesli se, že postaví pořádný pivovar. Volba padla na místo na tehdejším předměstí Bubenč, které mělo dostatek kvalitní pramenité vody a pískovcové podloží, kde se budou dobře hloubit sklepy. Za tři roky byl nový Měšťanský pivovar Plzeň hotov.

Udělal někde chybu?

Měšťanský pivovar měl vařit tmavé pivo bavorského typu, a proto taky do Čech pozvali sládka až z Bavor. Byl jím Josef Groll, muž s výbornou pivovarnickou pověstí. Ten v novém pivovaru uvařil premiérovou várku 5. října 1842. Slavnostně ji narazili 11. listopadu. Ale pivo bylo úplně jiné, než se čekalo.

Díky rozličným surovinám – žateckému chmelu, světlému sladu a měkké plzeňské vodě – mělo průzračnou, zlatavou barvu a pevnou bělostnou pěnu. Dneska už sotva zjistíme, jestli to byl sládkův záměr nebo náhoda anebo se prostě někde stala chyba.

Cesta do Prahy a do světa

Jisté je, že nové pivo slavilo úspěch. V plzeňských hostincích U bílé růže a U zlatého orla si ho nemohli vynachválit. Sláva plzeňského ležáku se rychle šířila. Neuběhl ani rok a už se čepoval v Praze. Poprvé v hospodě U Pinkasů.

Dnes je Plzeňský Prazdroj největším výrobcem piva v České republice a největším exportérem piva do zahraničí.