Ondřej Konrád: Kongres ODS podle pravítka
Životní rytmus politických stran bývá více méně neměnný. A tak se volební sjezdy, byť mají rozličná označení, konají pravidelně bez ohledu na to, co může přinést blízká budoucnost. A nač by případně bylo třeba pružně reagovat.
V případě ODS by to bylo ideální po evropských a krajských volbách, tedy rok před rozhodujícími sněmovními. Ale strana na svém kongresu rokuje vždy po dvou letech, a tak se stalo i během víkendu v Ostravě.
Nic zvláštního se tudíž nedalo očekávat a také vlastně nic nepřišlo. Nicméně šlo o vrcholnou akci největšího vládního subjektu, takže přinejmenším o prvý volební den zájem přece jen byl. V noci ze soboty na neděli ovšem výrazně zeslabený íránským útokem na Izrael.
Když ne my, tak oni
Zatímco v roce 2022 stáli všichni delegáti za potvrzením Petra Fialy v předsednickém křesle, neboť bylo krátce po vítězných všeobecných volbách, letos dostal zhruba 80 procent hlasů. To je však pořád vysoké číslo.
Fiala také žádal o silný mandát, se kterým může vést stranu postupně do třech voleb. Z nich ty poslední, tedy sněmovní, ovlivní podle něho podobu země na dlouho dopředu.
Čtěte také
To může být pravda už proto, že by se Andrej Babiš v případě dalšího neúspěchu asi přece jen z politické scény stáhl. A pominula by tak i varianta přiblížení SPD k moci. Varování před návratem hnutí ANO do Strakovy akademie se pak táhlo coby červená nit proslovy dalších významných členů strany i předsedů všech dalších čtyř vládních subjektů.
A evidentně tak budou vyznívat i kampaně k zmíněným volbám: když nedáte hlasy nám, přijdou ti druzí. Se vším, co se od nich dá očekávat. To znamená například změnu postoje státu k pomoci Ukrajině, v níž se ministerský kabinet ruku v ruce s prezidentem silně angažuje. A nejen premiér poukázal na vývoj na Slovensku, i když ho přímo nejmenoval.
Čtěte také
Vláda jinak prý zatím splnila 60 procent svého programu, a i když musela činit také nepopulární kroky a kupříkladu zvednout daně, daří se jí výborně. Teď ještě musí ale dotáhnout penzijní reformu. Kterou, dodejme, ale za skutečnou reformu považuje málokdo. Nicméně lepší něco než nic. Což po osmi letech u moci vykázalo v této věci hnutí ANO. To je fakt.
Liberálnější hlas?
Mandáty v klidu obhájili i všichni místopředsedové, ani oni neměli jako Fiala soupeře. Vstoupila však mezi ně nová tvář, neboť za Zdeňka Zajíčka, který se stal prezidentem Hospodářské komory, byla zvolena konečně zase žena.
Poslankyně Eva Decroix je považována za představitelku liberálnějšího křídla strany. Pokud tedy takové existuje. Respektive o sobě dává vědět. Třeba se to prostřednictvím nové členky nejužšího vedení aspoň trochu změní.
I když sázet na to by bylo předčasné, ODS je prostě ještě pořád stranou konzervativní. A jakoby dostatečně nevnímající, že každým rokem získávají volební právo ti, kdo dovrší osmnácti let.
Mnozí z nich přitom budou v řadě společenských otázek preferovat modernější pojetí. A nalézat na ně odpovědi spíš u jiných subjektů. Třeba zrovna u některých momentálně s ODS vládnoucích.
Že na nutnost všímat si mladé generace poukázal z předáků toliko předseda senátu Miloš Vystrčil, se zdálo málo. Větší pružnost by ovšem ODS mohla vykazovat i bez nějakých kongresem posvěcených tezí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
