Odpad ze žlutých popelnic na střechy. Studenti se svým nápadem vyhráli podnikatelskou soutěž, už mají i vlastní firmu

28. březen 2023

Díru na trhu v oblasti fotovoltaiky objevila trojice kamarádů z českobudějovické průmyslovky. Se svým nápadem dobyli podnikatelskou soutěž mladých Jihoczech. Dnes mají Mirek Dvořák, v současnosti student Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích, a dvojčata Aleš a Vít Baštovi z Českého vysokého učení technického v Praze vlastní firmu. Vyvíjejí plastové nosníky pro solární panely.

„Jsme s bratrem studenty ústavu energetiky na ČVUT, takže obnovitelné zdroje jsou nám blízké,“ odpovídá Vít Bašta na otázku, proč je zaujala právě fotovoltaika. „A já jsem na brigádě zjistil, že konstrukce pro panely na rovné střechy se v dnešní době vyrábějí prakticky jen z hliníku a mohou být dost drahé,“ pokračuje.

Tak se zrodil nápad na změnu. „Uvědomil jsem si, že hliník je pro tento účel možná až příliš ušlechtilý. A shodou okolností mě napadlo, jestli by se to nedalo vyrábět z recyklovaného plastu,“ popisuje Vít Bašta.

Kamarádi nápad prověřili, zjistili, že je reálný, a tak si ho před necelými dvěma lety zaregistrovali jako užitný vzor. Dnes se pomalu přibližují k sériové výrobě. „Jde o to roztavit obsah žlutých popelnic a potom ho vtlačovat do ocelových forem, z nichž se, zjednodušeně řečeno, plastové konstrukce pro solární panely odlijí,“ vysvětluje Aleš Bašta.

„Formy jsou ale poměrně nákladnou položkou, takže je potřeba je dobře naprojektovat. V současné době docházíme do finálního stádia vývoje forem a v horizontu měsíce se výroba forem spustí,“ dodává.

Ekologické i levné

Důležité budou také vlastnosti plastu použitého posléze pro samotné nosníky. Plastové konstrukce pro střešní fotovoltaiku budou vystaveny slunci, větru a dešti. A všichni vědí, co se po několika letech venku stane třeba s plastovým zahradním nábytkem.

„Jde v podstatě o to, jaký typ plastu použijete,“ reaguje Aleš Bašta, „majoritní složkou v našich konstrukcích budou polyolefiny, tedy převážně polyetylen a polypropylen. A ty působením UV záření nedegradují téměř vůbec. Ony jsou schopny si vytvořit takzvanou pasivační vrstvu. To znamená, že degraduje jenom povrch, ale samotné jádro produktu zůstává pevné.“

Čtěte také

„Navíc náš výrobek vyráběný vytláčením bude relativně tlustostěnný, na rozdíl od tenkostěnné plastové židle. A tak stejné zkáze jako ona podléhat nebude,“ doplňuje své dvojče Vítek, „a pořád jsme strojaři, takže se nespokojíme jen tak s něčím. Nechali jsme si zpracovat tahové zkoušky se vzorky různého stáří a dospěli jsme k závěru, že tyto plasty si drží své vlastnosti po celou dobu předpokládané životnosti, to je více než dvacet let.“

Výhody použití plastů do konstrukcí pro solární panely místo tradičních kovů souvisí podle Víta Bašty i s životním prostředím. „Jde hlavně o recykláty, zejména o polyolefiny, které Aleš zmiňoval. Ty v současné době patří k těžko recyklovatelným plastům, většinou končí ve spalovnách, v horším případě na skládkách. No, a my odpad, který teď hážeme pod zem, přetavíme v něco užitečného. Konkurenční produkty jsou vyráběny z kovů, které jsou velice energeticky náročné na zpracování, má to tedy i přesah environmentální, protože se ušetří spousta primární energie,“ popisuje.

Aleš Bašta navíc doplňuje hledisko ceny kovových materiálů v porovnání s recyklovanými. „Cenovka plastového výrobku znamená pro koncového zákazníka jednoznačnou výhodu. Příznivá cena je spolu se snadnou montáží rozhodující faktor,“ uzavírá.

Celý rozhovor s Alešem Baštou a Vítem Baštou o nápadu, který trojici mladých mužů vynesl vítězství v soutěži Jihoczech, i zajímavostech z jejich studentského podnikání, si poslechněte online.

Spustit audio

Související