Nevěřím, že by teď Izraeli hrozil zásadní otřes demokracie, natož občanská válka, říká Szántó

28. červenec 2023

Izrael se ocitl v krizi označované za jednu z nejvážnějších v celé jeho historii. Vláda Benjamina Netanjahua protlačila parlamentem zákon omezující pravomoc nejvyššího soudu. Podle kritiků tím ale nabourává samu podstatu izraelské demokracie. „Je to nadsázka a je to hysterie. Jak vnitřní, izraelská, celkem běžně doprovázející zásadní politické debaty, tak i jistá obsese světových médií jednou malinkou zemí,“ míní bývalý blízkovýchodní zpravodaj České televize Jakub Szántó.

Izraelská demokracie, formálně nastolená v roce 1948 po půlstoletí budování státnosti, podle něj nestojí na jediném zákonu. Nyní prý jen došlo k vyústění vyhrocené debaty, která trvala po tři desetiletí.

„O Izraeli se často mluví jako o zemi, která nemá domácí politiku. To, co se teď děje, je velice vypjaté. Je to bezpochyby téma pro média, ale debata o tom, jakou budou mít pravomoci vysoké soudní instituce a jaký bude poměr sil s exekutivou a legislativou, probíhá i v jiných zemích, ale neslýcháme o ní tak často,“ podotýká.

Čtěte také

Szántó vysvětluje, že Izrael nemá ústavu, ale státní zřízení se odvíjí od 14 základních zákonů. Současně má jednokomorový parlament volený podobně jako u nás proporčně, ale zasedá v něm daleko více malých stran, na kterých je vláda závislá, ať je levicová, nebo pravicová.

„Nejvyšší soud zvláště v posledních 30 letech fungoval nikoli jen jako nejvyšší soudní instance a dohlížitel, ale do určité míry i jako jakási druhá komora parlamentu,“ uvádí s tím, že kamenem úrazu bylo to, že na složení soudu neměli vliv politici, ale místa byla obsazována soudci a právníky.

Tento stav v minulosti kritizovaly i levicové strany, nyní ale reformu na sílu prosadila vláda za účasti extremistických, nacionalistických a ultraortodoxních stran, které premiéra zřejmě dotlačily do nekompromisní varianty, jež maximálně osekává pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády a parlamentu.

Lídři malých krajně pravicových stran, ministr financí Becalel Smotrič nebo ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir, se prý vyznačují otevřeným rasismem vůči Palestincům a nyní se ocitli na politickém vrcholu, kdy se snaží prosadit maximum svých cílů.

Izrael stárne

Szántó dodává, že izraelská společnost je ostře rozdělená, přičemž se objevují rozdíly mezi aškenázskými, tedy původem evropskými Židy, kteří tíhnou k umírněnější a levicovější politice, a mezi tzv. mizrachim původem z Afriky a Blízkého a Středního východu, kteří už nejsou zvědaví na nuance evropské politiky a jsou spjatí s orientálními způsoby. Ti dnes již tvoří většinu.

Mezi těmito skupinami se vede například spor o to, zda má mít v Izraeli výraznější roli náboženství. „Ta tendence tu je a odráží to i výsledek posledních voleb. Je to i argument vlády, protože křesla v Nejvyšším soudu obsazují převážně lidé ze sekulární části společnosti. Většina Izraele ale volí jinak,“ upozorňuje.

Čtěte také

„Představte si Izrael jako člověka. Narodil se v roce 1948, na začátku byl mladý dospělý, který bojoval s okolními zeměmi a zavlažoval půdu. A dnes je to sedmdesátník, který je už konzervativní a méně tolerantní k opačným názorům. A zvláště muži si nechtějí nechat mluvit do života. Proto je tu i určitý odpor k tomu, aby jim Německo, Francie, Velká Británie nebo i Spojené státy neustále říkaly, co mají dělat,“ připodobňuje Szántó.

K půlroku trvajícím masovým protestům proti reformě se připojily i tradiční pilíře izraelské společnosti, jako jsou lékaři nebo armádní rezervisté včetně pilotů, kteří mají obrovský kredit.

„Vládě to bezpochyby vadí, ale nemyslím, že by Netanjahu nebo ministr spravedlnosti Jariv Levin jednali úmyslně zle. Jsou bezpochyby přesvědčeni, že to prospěje stabilitě Izraele a jeho demokratického systému. Ale nejsem si jistý, co se honí hlavou Smotričovi nebo Ben-Gvirovi,“ přiznává novinář.

I přes všechny rozpory, kdy si jsou znesváření politici v parlamentu schopní nadávat do nacistů a vyznavačů Adolfa Hitlera, prý ale nehrozí, že by se Izraelci a jejich bezpečnostní složky nedokázali znovu sjednotit v případě ohrožení státu.

„Nevěřím tomu, že by v tuto chvíli opravdu hrozil zásadní otřes izraelské demokracie nebo, nedej bože, nesmysl, který jsem také několikrát četl – občanská válka v Izraeli,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.