Nelítostný svět katolické protireformace. Historický román Chiméra líčí zapomenutý čarodějnický proces z počátku 17. století
Uznávaný italský spisovatel Sebastiano Vassalli, který zemřel jako třiasedmdesátiletý v roce 2015, se u nás řadí k poměrně hojně vydávaným zahraničním prozaikům. Jeho dvorní překladatelka Kateřina Vinšová zprostředkovala českým čtenářům již na půl tuctu autorových děl, k nimž nedávno přibyl zásluhou nakladatelství Pistorius & Olšanská i román Chiméra, za který si roku 1990 odnesl prestižní literární ocenění Premio Strega.
Fakt, že tato próza není klasickým historickým románem, stvrzuje už autorova krátká předmluva. Vassalli se touto knihou rozhodl složit hold krajině svého dětství, kam se později znovu vrátil – a jejíž krása opěvovaná mnoha literáty, včetně jeho oblíbeného prokletého básníka Dina Campany, kterému věnoval svůj román Noc komety, začíná na sklonku 20. století připomínat spíše chiméru. A protože, jak píše, „v přítomnosti není nic, co by zasluhovalo vyprávět“, rozhodl se tak učinit prostřednictvím dávného příběhu takřečené „zardinské čarodějnice“.
Poučné čtení o honu na čarodějnici
Ocitáme se na přelomu 16. a 17. století v Pádské nížině, na území Vévodství milánského, které tehdy bylo již dlouhá desetiletí – stejně jako velká část zbytku rozdrobené Itálie – v područí Španělů. Hlavním dějištěm příběhu se stává provinční město Novara, kde byl Sebastiano Vassali o čtyři století později pohřben, a nedaleko ležící – dnes již zaniklá – vesnice Zardino. Právě tam získá nový domov malá dívka z novarského nalezince, na svou dobu příliš svobodomyslná Antonia, aby na stejném místě o pouhých deset let později našla před očima svých bližních smrt v plamenech.
Historický román jako klíč k přítomnosti
Tím nejcennějším, co kniha nabízí, zůstává šíře a hloubka historické fresky, na které autor zdařile vykreslil život v severní Itálii na přelomu 16. a 17. století. Tedy v časech, které sám Vassalli v pozdějším doslovu z roku 2014 označuje za období, kdy se formoval italský národní charakter a ve kterém je podle něho potřeba hledat původ mnoha negativních rysů moderní italské společnosti. I proto by neměl román Chiméra a příběh „zardinské čarodějnice“, v němž historické kulisy hrají stejně důležitou roli jako samotní hrdinové, uniknout pozornosti českých čtenářů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.