Na tréninku se mi povedlo překonat pět metrů, říká skokanka o tyči Kateřina Baďurová Janků
Kateřina Baďurová Janků se kdysi nechávala na dlouhé tyči vynést do výšky několika metrů, aby se pak přehoupla přes vodorovně umístěnou laťku a dopadla do vysoké matrace pod ní. Bývalá úspěšná atletka byla šest let držitelkou českého ženského rekordu, který se jí podařilo překonat dokonce čtyřikrát. I když s vrcholovým sportem skončila ještě před třicítkou, pohybu se věnuje dál. A vede k němu i děti. Ve své sportovně zaměřené školce v Horoměřicích na Praze-západ.
Jejím prvním rekordem bylo překonání 460 centimetrů. Maximem, na které se při závodech dostala, bylo 475 centimetrů. Dvakrát se zúčastnila olympijských her a v roce 2007 získala stříbrnou medaili na mistrovství světa v Ósace. „Na tréninkovém videu mám ale natočený i skok, kdy jsem překonala 502 centimetrů. Ale to bylo na gumu, ne na laťku. V tom je rozdíl,“ říká s úsměvem sympatická atletka.
Během kariéry ji provázela řada zranění. Třeba utržené vazy v koleni. „Povedlo se mi vrátit za neuvěřitelně krátkou dobu, ale bohužel ne v té formě, jakou jsem potřebovala. Nejhorší byla hlava, té zkrátka neporučíte. Začnete se bát a máte strach se pořádně odrazit,“ vzpomíná Kateřina Baďurová Janků. V 28 letech se rozhodla svoji vrcholovou kariéru ukončit.
S pohybem se ale nerozloučila. Stala se atletickou šéftrenérkou pražské Dukly, v Horoměřicích na Praze-západ založila mateřskou školku Sportík a v roce 2012 se zúčastnila televizní taneční soutěže StarDance … když hvězdy tančí, kterou spolu se svým tanečním partnerem Janem Onderem vyhrála.
Jak dlouhá a těžká je tyč, kterou během své kariéry používala, proč ji často zastavovali a kontrolovali policisté na letišti a co během StarDance zjistila o porotci Zdeňku Chlopčíkovi, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
