Na cestě k sobě samému

Hrob mudrce Maharšiho v Ramanashramu ve městě Tiruvannamalai

Pátrání po smyslu vlastní existence a rozměrech duchovního života je staré jako lidstvo samo. Autor pětidílné dokumentární série Na cestě, kterou po celý březen uvádí dokuseriál Dvojky Českého rozhlasu, vypráví o procesu objevování vlastního já do problematiky různých směrů a cest, kterými se hledající vydávají. Zachycuje rovněž setkání s lidmi, kteří ho duchovně posunuli a inspirovali.

To jsem si dal. Natočit něco tak těžko sdělitelného vypadá v úvahách jako zajímavá výzva, v reálu není vůbec jednoduché zhmotnit to, o čem většina říká, že nejde postihnout slovy. Duchovní hledání. Duchovní cesta. Hledání sebe sama.

Co to je - mé Já?

Je zvláštní, že český jazyk ani nemá pro „sebe sama“ první pád, něco jako: Já - sebe sám. Například angličtina ano: self. Přesto ten příběh natáčím už dlouho, sám pro sebe, chci zachytit okamžiky a lidi, kteří mi na cestě pomohli, inspirovali mě, třeba šli kus se mnou. Nebo já s nimi. Nakonec jde ale stejně každý sám. Kam? Myslím, že každý člověk hledá.
Všichni jsme na cestě. Chceme být šťastní, spokojení, hledáme štěstí, uspokojení svých potřeb po štěstí.

To možná každý hledá trochu v něčem jiném, ale pocit naplnění, spokojenosti, štěstí je pro nás všechny vlastně stejný. Po každém naplnění jakékoli touhy přichází okamžik míru, uspokojení, ticha - a ano, štěstí. Dokud zase nezačneme chtít něco jiného.Moje hledání toho, co jsem a jak to je, trvá, co si pamatuju, ale první a rozhodující zážitek se odehrál v patnácti letech. Jel jsem na kole, vzpomínám si, že alejí topolů, kousek za městem... A najednou jsem to cítil. Právě nad vrcholky těch stromů. Zalilo mě to, zároveň sevřelo, bylo to všude, ale hlavně ve mně. Musel jsem zpomalit a jen jsem se díval kolem. Všechno zářilo a ztichlo. Kolo jelo samo, tělo dýchalo samo a já byl. Nic jednotlivě a přitom všechno. Všechno, co bylo, jsem byl já.

Ten prožitek mě ohromil. Zmizel pocit individuality a to, co považuji za já, sebe sama, se rozprostřelo do nekonečna. Byl jsem absolutně svobodný a naplněný a šťastný. Co to bylo? Co to je - mé já? Co je skutečné? Začal jsem to zkoumat. Rychlé shrnutí: organizované křesťanství - ne. Vadí mi plno dogmatických věcí. Křesťanská mystika?

Ano. Individuální, bez omezení organizace, soukromá. Začal jsem cvičit podle českého mystika Karla Weinfurtera začátkem devadesátých let. Cvičit meditace na onu tišinu mysli. V nitru. Pak jsem objevil islámskou a indickou mystiku. A nakonec, v roce 1995 dílo a filozofii Srí Ramany Maharšiho, indického mudrce z první poloviny 20. století. Potkal jsem několik českých učitelů jógy, sebezkoumání, Mílu a Eduarda Tomášovi, Jiřího Vacka a nakonec Rudolfa Skarnitzla. Jeho filozofie, kterou následoval učení Ramany Maharšiho, byla jednoduchá: „Vy se musíte dostat do svého nitra. A stočit to do sebe, do nitra s otázkou nebo se zkoumáním s otázkou, kdo jsem Já? Kdo já jsem? A to stočení se děje tak, že svou pozornost věnujeme svému nitru opakovaně a opakovaně se zkoumáním a hledáním, kde nebo co nebo kdo jsem já? Kdo jsem já?“

Žába z pouště

Jenže po mnoha letech meditací a usilování jsem stejně nevěděl, co to je to „já“, jak jej najít? Jak najít sebe sama? Co to všechno znamená? Jak se rozplynout jako v zážitku na kole v patnácti letech? V seriálu Na cestě se snažím toto všechno pojmenovat, vysvětlit, představit a hledat odpovědi. Vydáme se do jižní Indie, do státu Tamilnádu, do města Tiruvannamalai pod posvátnou horu Arunáčalu, kde mudrc žil až do své smrti v roce 1950. Vzal jsem tam několikrát přátele, protože mě zajímalo, jestli síla Hory, síla učení mudrce Maharšiho bude působit i na ně.

Autor dokuseriálu Na cestě Daniel Moravec (vpravo) v ulicích Chennai, hlavního města Tamilnádu

V roce 2018 přišel jeden důležitý impulz. Dokumentární film Bufo Alvarius - The Underground Secret od Filipa Záruby. Film, který zachycuje zkušenosti s nejsilnějším přírodním psychedelikem, tryptaminem 5-MeO-DMT, a se žábou Bufo alvarius ze sonorské pouště. Měl jsem psychedelické zkušenosti z rituálních šamanských obřadů a začal jsem tento fenomén zkoumat u České psychedelické společnosti, religionistů. Fenomén meditace jsem zkoumal u předních lékařů, kteří se zabývají biochemií a patofyziologií mozku na Karlově Univerzitě. Komplexně.

A je mi jasné, že neexistuje instantní osvícení, poznání toho, jak to je, kdo jsem, pouze vlivem užití nějaké medicíny, drogy. Ale tato látka není v Česku nelegální, není zakázaná, a jeden z protagonistů dokuseriálu Na cestě mi dovolil takový rituál vlastní zkušenost zaznamenat. Co to udělalo? Uslyšíte.

Svět spirituality

Byla to zvláštní cesta, zachycovat pro dokument vlastní cestu, cestu dalších lidí, například Novodobých Kněžek Bohyně, psychonautů, kteří provozují šamanské rituály s medicínami, cestu lidí, kteří hledají své vlastní Já pomocí meditací na sebe sama. A vyšlo mi jednoduché a prosté - bez práce nejsou koláče, nic není zadarmo a cesta, která se zdá rovná a krátká, může být tou nejdelší. Samá klišé, ale zároveň pravda.

Zároveň jsem nervózní, protože nejsem zvyklý takto se odhalovat v řadě těch, kteří tu odvahu v dokuseriálu Na cestě mají. Svět duchovně hledajících, svět české spirituality je nesmírně bohatý. A je nesmírně zajímavé zjistit, že nakonec vlastně každý hledá štěstí a svobodu. Odpovědi a smysl. Každý jinak, a přece každý směřuje ke stejnému cíli. Nalézám jej i já?