Matriky z jihočeských obcí najdete v digitálním archivu. Celkem je k dispozici téměř sedm tisíc knih
O tom, že archivy nejsou zastaralou institucí, svědčí fakt, že ty jihočeské si zvolily cestu moderního zpřístupňování historických písemností. Když roku 2007 zahájil Státní oblastní archiv v Třeboni dlouhodobý proces digitalizace archiválií, zařadily se mezi první paměťové instituce svého druhu v České republice.
Za provozem digitálního archivu stojí uznávaný informatik Martin Hankovec, který mimo jiné vynalezl vlastní souborový formát, na němž byl vystavěn prohlížeč snímků. Rovněž je autorem serveru digitálního depozitáře, umožňujícího správu metadat a zdrojových digitalizátů.
K prvním velkým počinům digitálního archivu patří kompletní zpřístupnění sbírky matrik Jihočeského kraje s necelými sedmi tisíci knihami od 16. do 20. století. Přitom fyzicky představují matriky řadu dlouhou více než 300 metrů.
Vedle matrik se digitalizují i další žádané archivní prameny, sčítací operáty, pozemkové knihy, urbáře, kroniky, ale i mapy a grafiky. Ročně jihočeský digitální archiv navštíví okolo 1,7 milionu uživatelů.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Na nejstarší mapě je 49 jihočeských míst – osm hradů, tři řeky, ale i některé menší obce
Není tajemstvím, že první mapu Českého království vydal v roce 1518 Mikuláš Klaudyán. Je otočená jihem nahoru a není nijak zvlášť podrobná.
-
Nejstarší česky psanou královskou listinou je smlouva, kterou roku 1394 podepsal Václav IV. v Písku
Královský hrad v Písku měl mezi rezidencemi českých králů ve středověku obrovský význam. Svědčí o tom mimo jiné pravidelné návštěvy našich nejpřednějších panovníků.
-
Stavitel dvou kostelů podle pověsti prohodil plány a skončil na šibenici. Pravda je ale asi jiná
Nad Dolním Dvořištěm, poblíž hraničního přechodu do Rakouska, se vypíná nijak zvlášť nápadný Šibeniční vrch. Proč se tak jmenuje, o tom vypráví stará pověst.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.