Martin Horálek: Cesta papeže Františka vede do Iráku

Vloni zrušil papež všechny své plánované zahraniční cesty kvůli pandemii. A ani nastávající cesta nebude v tomto smyslu bez problémů. Aktuálně jsou v Iráku v rámci částečného lockdownu uzavřeny všechny mešity a kostely. I počet účastníků na všech veřejných vystoupeních papeže bude striktně limitován. Bezpečné rozestupy a ochranné pomůcky budou podmínkou. Svatý otec byl, stejně jako jeho doprovod, sice proti covidu očkován, ale nikdo nechce riskovat životy tisícovek poutníků.

Čtěte také

Papež historicky poprvé navštíví Irák

Ovšem ani respirátory a roušky nejsou dostatečnou ochranou před islamistickými radikály. Jen v lednu letošního roku zemřelo v Bagdádu při dvou útocích sebevražedných atentátníků dvaatřicet lidí. V únoru pak teroristé provedli několik raketových útoků. Napadli i vojenskou základnu poblíž letiště v Erbílu, kde se má papež už za několik dnů pohybovat.

Dalším minovým polem jsou pro Františka vztahy mezi katolíky a muslimy. Papež navštíví třetí nejposvátnější muslimské místo – Nadžaf. Setká se tu s představitelem iráckých šíitů al-Sistáním. Tato schůzka navazuje na dřívější setkání s nejvyšším představitelem sunnitského islámu imámem al-Tajíbem. S ním před dvěma lety podepsal takzvaný Dokument o lidském bratrství, který je pokládán za přelomový krok ve společném boji proti nábožensky motivovanému násilí. Tento moment byl pro papeže tak silný, že se stal inspirací i pro nedávno zveřejněnou encykliku Fratelli tutti. Idea všeobecného lidského bratrství se tak stává určujícím paradigmatem Františkova pontifikátu. A i nadcházející cesta do Iráku je zarámována mottem: Všichni jste bratři.

Křesťanské diaspory

Bylo by pochopitelně naivní domnívat se, že podpisem několika dokumentů budou zažehnány konflikty mezi vyznavači obou náboženství nebo že tím skončí masivní pronásledování křesťanů v muslimských zemích. Tak jako v arabském světě není možné jednoduše aplikovat západní standardy demokracie, nemůžeme ani do islámu naroubovat koncept mezináboženského dialogu nebo sekulárního státu odděleného od náboženství.

Více než jedna a půl miliardy muslimů navíc netvoří homogenní celek, který by mohla oslovit jedna nebo dvě výrazné autority. Naopak, konflikty mezi většinovými sunnity a menšinovými šíity jsou na denním pořádku a nezřídka mívají násilný charakter. Ostatně právě Irák je toho dokladem. I když konkrétně v této zemi tvoří šíité většinu, která byla opakovaně terorizována sunnitskou menšinou. Výsledkem jsou statisíce mrtvých a miliony lidí bez domova.

Uprostřed těchto nemilosrdných mlýnských kamenů pak přežívají křesťanské diaspory. A právě za nimi míří papež František především. Dobře ví, že už pouhá jeho přítomnost upře pozornost světových médií na osudy těžce zkoušených komunit. Slabí a marginalizovaní zkrátka leží papeži Františkovi na srdci. A jak dokazuje jeho irácká cesta, snaží se jim být nablízku i za cenu toho, že se sám vystaví nezanedbatelným rizikům.

Autor je dramaturgem náboženské redakce České televize