Magnetické pásky mají překvapivě slibnou budoucnost. Jsou levné a jejich kapacita rychle roste

20. prosinec 2020

Pohled na cívku magnetické pásky dnes už v lidech vyvolá spíše nostalgii než obdiv k této technologii. Přesto i v současnosti zůstávají magnetické pásky důležitým nosičem pro ukládání a zálohování dat, kdy se miliony kilometrů pásek hromadí v datových centrech po celém světě.

Rozhodně tato technologie není věcí minulosti, uvádí magazín Economist.

Mark Lantz ze společnosti IBM vysvětluje, že většina uživatelů nepřímo využívá magnetické pásky každý den. A i když se technologie může jevit jako zastaralá, je neustále vylepšována.

Čtěte také

Jen Lantzův tým představil za posledních pět let dvě vylepšené verze pásky, pokaždé s větší a větší kapacitou pro ukládání dat. Pokud jde o rychlost, se kterou se možnosti tohoto druhu úložiště zvětšují, nemají magnetické pásky konkurenci.

Zlatým věkem magnetických pásek byla 50. léta. V roce 1956 nicméně přicházejí na scénu pevné disky, které mnozí vnímali jako mnohem pokročilejší, protože odpadlo časově náročné namotávání na cívky. Do vývoje harddisků se v dalších desetiletích masivně investovalo, takže dnes mají mnohem lepší hustotu ukládání informací než pásky. A jsou také žádanější.

Ale i pevné disky mají svoje nevýhody, píše Economist. Jsou dražší než pásky, mají kratší životnost a při používání generují mnohem víc nežádoucího tepla. Magnetické pásky proto mají přednost, když je potřeba vytvořit tzv. studené úložiště a k záznamům je potřeba přistupovat jen zřídka.

V budoucnu by ovšem mohly být znovu žádanější. Zatímco v 90. letech se totiž kapacita pevných disků rok co rok zdvojnásobovala, v poslední dekádě se tento skokový růst zastavil. A dnes se paměť tohoto nosiče zvětšuje každý rok jen o necelých 8 %. Důvod je prozaický – vývojáři začínají narážet na technologický strop.

Menší magnetické částice totiž potřebují víc energie, aby se udržely na svém místě. Magnety, které celý proces zajišťují, se ale přibližují teoreticky stanoveným limitům. Oproti tomu kapacita magnetických pásek se trvale zvyšuje zhruba o 34 % za rok už několik desetiletí. Díky tomu technologie ještě zdaleka neřekla poslední slovo, dodává magazín Economist.

Jaké úpravy potřebuje mírová smlouva pro Bosnu a Hercegovinu čtvrtstoletí po svém podpisu? – Pařížská radnice dostala pokutu za genderovou nevyváženost. Řídilo ji příliš mnoho žen. – Nový výzkum tvrdí, že s nucenou prací Ujgurů v Číně je to horší, než se myslelo. – Nad protidrogovou spoluprací Mexika se Spojenými státy se vznášejí otazníky. – A lidstvo si za pandemie dopřává více spánku.

Poslechněte si nedělní výběr ze zahraničního tisku, který připravila Tea Veseláková. 

autoři: Tea Veseláková , ert
Spustit audio

Související