Magazín Experiment: Jak lékaři bojují se symptomy Parkinsonovy nemoci? A pomůže se změnou času bílé světlo?

Lékaři z Nemocnice na Homolce a z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vložili pacientce s Parkinsonovou nemocí při hluboké mozkové stimulaci elektrodu na zcela nové místo v mozku. Ve světě se zatím tímto způsobem podle dostupných informací postupovalo jen u několika desítek pacientů. Zákrok proběhl úspěšně, pacientka je skoro bez potíží.

Pacientka Marie Pátková je s výsledkem zákroku velmi spokojená|foto:Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Marie Pátková se léčí s Parkinsonovou nemocí deset let. „Dneska můžu do pravé ruky cokoli vzít –podepíšu se, jím příborem, řídím auto. Nemám problémy, že se mi klepe noha nebo ruka. Nemusím se soustředit na to, abych udržela volant. To jsou pro mě opravdu velikánské změny,“ popisuje pacientka, jak jí zákrok změnil život.

Hlubokou mozkovou stimulaci podstoupila před měsícem. Při zákroku byla při vědomí, aby s ní lékaři mohli komunikovat. Během operace jí na přesně určené místo v mozku zavedli elektrodu. Tentokrát ale mířili do jiného místa než obvykle.

„To je ta chvíle, kdy jsme našli oblast mozku, která by byla optimální pro stimulaci,“ popisuje zákrok lékař Filip Růžička z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice, který byl v nemocnici Na Homolce na sále. Společně se díváme na video, které během unikátního zákroku vzniklo.

Minimální intenzita, maximální efekt

Nejčastěji voleným cílem v mozku pro stimulaci je tzv. subtalamické jádro. Stimulace v této oblasti mozku dokáže velmi dobře ovlivnit všechny klasické příznaky Parkinsonovy nemoci, tedy klidový třes, ztuhlost i zpomalenost pohybů. Velmi silný třes ruky ale neovlivní.

Přednosta Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Robert Jech (v bílém plášti) a neurolog Filip Růžička|foto:Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

„Už při minimální stimulaci třes úplně zmizel. Snažíme se ale vidět i nežádoucí účinky,“ doplňuje lékař. Na videu sledujeme, že pacientce se silně třese ruka, hýbe ze strany na stranu. Má také třes nohy.

„Parkinsonova nemoc je typicky asymetrické onemocnění. To znamená, že postihuje více jednu stranu těla. Paní má klidový třes horní i dolní končetiny. Naštěstí hned při minimální intenzitě stimulace byl efekt výrazný. Byl to dobrý pocit, že paní pomůžeme tak, jak jsme si přáli,“ komentuje záběry Filip Růžička.

Jedna z desítek

Lékařům se tentokrát povedlo umístit elektrodu do zadní subtalamické oblasti. Jde o oblast bílé a šedé hmoty, o které dlouho panovala nejistota, kam ji anatomicky zařadit.

Ve světě podstoupilo tento typ zákroku s tímto zacílením zatím jen několik desítek pacientů. Hodí se právě pro pacienty, které trápí velmi výrazný třes.

„Pokud by se jednalo skutečně o ten typ charakterizovaný hrubým, velkým třesem, který se v některých případech dá velmi obtížně ztlumit, není se o čem bavit. Tito pacienti jsou vhodní. To místo je velmi dobré na kontrolu třesu,“ konstatuje přednosta Neurologické kliniky VFN Robert Jech.

Zákrok je vhodný pouze pro pacienty, kteří trpí silným nekontrolovatelným třesem|foto:Shutterstock

Radikální změna

Po zavedení elektrody do mozku ještě lékaři pacientce voperovali neurostimulátor a za měsíc celý systém na Neurologické klinice Všeobecné fakultní nemocnice zapojili.

„Díváme se, jak to vypadá před a po zapnutí stimulace,“ popisuje Filip Růžička u dalšího videa, na kterém pacientka kreslí spirálu tužkou na papír a vůbec jí to nejde.

„To byl ten důvod, proč jsme si vybrali jiné jádro – protože se nemůže napít, nemůže se podepsat a tak dále. To bychom z toho jádra, které implantujeme takřka u všech pacientů s Parkinsonovou chorobou, neovlivnili.“

Pod kontrolou

Po hluboké mozkové stimulaci neurologové zpravidla po dobu tří měsíců ještě neurosstimulacipostupně dolaďují.

Čtěte také

Češi naučili umělou inteligenci odhalit riziko Parkinsonovy choroby

„Přestože dosáhneme optimálního účinku, jsou pacienti samozřejmě nadále sledováni v našem centru. Čas od času je ještě potřeba navýšit stimulační parametry nebo změnit medikaci,“ dodává Filip Růžička.

Ani samotná hluboká mozková stimulace ale pacienty s Parkinsonovou nemocí úplně nevyléčí. Vrátí je ale o několik let zpět do doby, kdy je nemoc ještě neomezovala.

Proč archeologové zkoumají velkomoravské šperky pod rentgenem a elektronovým mikroskopem? Jak může pomoct bílé světlo s nepříjemnými následky změny času? A proč by lidstvo mohlo s klimatickou změnou bojovat pomocí tazkzvaných vesmírných bublin? 

Poslechněte si celý Magazín Experiment.