Libor Dvořák: Jak populární je v Rusku prezident Putin
Minulý pátek přišla ruská média se sdělením skutečně senzačním: důvěra ve Vladimira Putina od měsíce dubna poklesla o 15 procent, a to na 31,7 procenta.
Byl by to vůbec nejhorší ukazatel za posledních 13 let. V této situaci tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov státní sociology ze VCIOM požádal, aby tak dramatický pokles prezidentovy popularity analyzovali a výsledky takové analýzy zveřejnili.
Alexandr Mitrofanov: Jak Putin prodělal sociologickou plastiku
Než se pustíme do hlavního tématu dnešní úvahy, dlužím posluchačům a čtenářům informaci, jak to běží v Jekatěrinburgu.
A ejhle – Putinova popularita doslova přes noc, a to v dalším průzkumu, konaném telefonickou metodou, zázračně vzrostla o více než dvojnásobek původních čísel: najednou to bylo 72,3 procenta.
Každý racionálně uvažující člověk se jistě zeptá (i bez ohledu na to, že Rusko je v tomto směru bezesporu země neomezených možností), jak se to mohlo stát. Vysvětlení je prosté: šlo o jiný průzkum, jinou metodiku a jiné otázky, proto jsou taky výsledky jiné.
Původně totiž VCIOM svým respondentům kladl otázku: „Kterému ruskému politikovi důvěřujete?“ a výslovně umožňoval pojmenovat kohokoli. Do výsledného seznamu důvěrou obdařených se tak dostala i Xenie Sobčaková či Alexej Navalnyj a Putin se při této metodice dostal dokonce jen něco málo přes 30 procent.
Manipulovaný sociologický sebeklam
Jefim Fištejn: Putin jako hrobař ruské prosperity
Nakladatelství univerzity v Yale nedávno vydalo knihu Anderse Aslunda s názvem Ruský klanový kapitalismus.
Agentura tedy průzkum vylepšila tím, že vytvořila seznam pěti známých ruských politiků včetně Putina, jenže výsledek byl zase jen o málo lepší. Po Peskovově zásahu už se VCIOM zeptal jasně: Důvěřujete Vladimiru Putinovi? – a dostal se skoro na tři čtvrtiny hlasů. Metodika se zkrátka měnila tak dlouho, až to vyšlo podle kremelských představ.
Co z těchto opravdu krkolomných kejklů plyne? Putinova popularita v každém případě vytrvale, i když možná ne tak dramaticky klesá, protože epocha triumfálního putinismu jednoduše skončila – bez ohledu na to, jak dlouho bude ještě současný ruský prezident v Kremlu či na jiném podobném místě sedět.
Manipulace s průzkumy veřejného mínění budou stále častější, ale docela jistě platí to, co na svém blogu zveřejnil někdejší liberální poslanec Státní dumy z 90. let Arkadij Jankovskij: „Lidi se budou pošklebovat putinské moci i sobě samým, až se jednoho krásného dne… tento manipulovaný sociologický sebeklam během pár minut zhroutí, stejně jako se to stalo v případě Ceausescově: lidé vytasí svůj vlastní ‚průzkum‘, který tak dlouho a trýznivě nosili v mysli, a údajně populárního tyrana jím praští po palici.“
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
