Libor Dvořák: Jak pevné může být partnerství Ruska a Číny?
Prezidenti Ruska a Číny, Vladimir Putin a Si Ťin-pching, uspořádali ve formátu videokonference schůzku, ke které je inspirovalo 20. výročí rusko-čínské smlouvy o přátelství. Oba političtí lídři posoudili jak příští vzájemnou spolupráci, tak i důležité mezinárodněpolitické problémy, zajímající obě strany.
Smlouva o vstřícných sousedských vztazích, přátelství a spolupráci byla podepsána 16. července 2001 a oba vůdci se při této schůzce dohodli, že ji prodlouží.
Čtěte také
Si Ťin-pching během rozhovorů prohlásil, že obě strany budou „všemožně podporovat a rozvíjet cílevědomou, energickou a stabilní čínsko-ruskou spolupráci a její další úspěšný rozvoj“.
Putin k tomu dodal, že v tomto dokumentu je „zakotvena i vzájemná podpora obou zemí v záležitostech státní integrity a územní celistvosti; obě strany odmítají použít jadernou zbraň jako první a vyjadřují úctu k suverénnímu právu partnera na volbu společenského zřízení, jakož i odhodlání nezasahovat do vnitřních záležitostí toho druhého“.
Rusko děsí rozpínavostí a Čína ekonomickou silou
Opusťme ale diplomatické a zdvořilostní floskule a podívejme se na reakce, které tato událost vyvolala jak ve východní Asii, tak především na Západě. Největší starost prakticky všem dělá, jestli obě země nakonec neuzavřou vojenský pakt.
Čtěte také
Kupříkladu William Maloney z Colorado Christian University je přesvědčen, že na současném sblížení obou zemí má svůj podíl sám Západ, který svou politikou obě země doslova nutí ke stále těsnějšímu sepětí. Jak Putin, tak Si se podle něj přinejmenším zčásti právem domnívají, že Washington a jeho spojenci se podporou disidentů a politické opozice pokoušejí oba režimy svrhnout. Pan Maloney je toho názoru, že poslední rozhodnutí NATO, EU a G7 mohla ruského a čínského prezidenta v tomto přesvědčení jen utvrdit.
Komentář TV CNN vysvětluje nový příklon Ruska k Číně tím, že Putinova říše ve stínu stále nových západních sankcí jiné východisko neměla. Pravdou je, že rusko-čínské vztahy jsou především pragmatické a jejich základem jsou aktuální politické úvahy. Nu, a protože obě mocnosti nespojují ani společné hodnoty, ani ideologie, takovéto partnerství nemůže být příliš pevné a opravdu trvalé. To ale ukáže až čas.
Na druhé straně je třeba si uvědomit, že ideologické spory 60. a 70. let i lokální ozbrojený pohraniční konflikt z té doby jsou dávno minulostí. Od té doby se situace změnila: jak Moskva, tak Peking si naprosto přirozeně přejí, aby 4000 kilometrů dlouhá společná hranice byla bezpečná, aby se rozvíjel vzájemně výhodný obchod i investiční spolupráce – už proto, že obě ekonomiky se mohou docela ústrojně doplňovat. Že ale obě země vrývají do čel západních politiků hluboké vrásky, se není co divit – Rusko děsí svou agresivní rozpínavostí a Čína pak svou zcela mimořádnou ekonomickou silou, kterou už po léta uplatňuje doslova po celém světě.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
