Klára Vlasáková: Kdo je v zemi zdejší, kdo je nejlínější?
Ze všech stran se na nás valí apely průmyslníků a jiných zaměstnavatelů o tom, že se zaměstnancům nedá věřit, ani jim jakkoli slevit, či je snad důsledněji chránit před koronavirem. Je to nejen urážlivý, ale především nebezpečný omyl, který zvyšuje počty mrtvých.
Poslední dny a týdny začínají sílit hlasy, že současné zpřísnění protikoronavirových opatření nebude stačit, aby se výrazně utlumilo tempo nákazy. Odborníků a odbornic, kteří na to upozorňují, je celá řada.
Čtěte také
Například matematik a ředitel Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů René Levínský, který v rozhovoru pro Radiožurnál prohlásil:
„Před rokem třeba Škoda Auto na šest týdnů zavřela továrnu. Momentálně se chová tak, že má 700 nakažených. Takže i kdyby se všichni lidé doma zavřeli ve špajzu, tak to, že se virus bude šířit v továrnách, bude pokračovat a nijak zásadně se nám nepodaří epidemii stlačit.“
Podobně to vidí biochemik Jan Trnka, podle kterého jsou nejzásadnější opatření omezení kontaktů na pracovištích a v průmyslu. „S opatřeními, která udělána byla, si hrajeme s malým počtem kontaktů, ačkoli jde na první pohled o velký zásah do života lidí. Jejich efekt ale bude relativně malý,“ uvedl taktéž pro Radiožurnál.
Národ švejků
Jenže navzdory alarmující situaci to vypadá, že na průmysl se v montovně Česko sáhnout nedá, což bohužel vytváří podmínky pro to, aby se koronavirus dál šířil i v následujících týdnech a měsících.
Čtěte také
Zarážející byl také odpor, se kterým se setkal vládní návrh (který nakonec neprošel) na stoprocentní nemocenskou. Tato myšlenka byla pro mnohé zaměstnavatele zcela neakceptovatelná, ačkoli třeba v sousedním Německu jde o běžnou praxi, kdy zaměstnanci dostávají prvních šest týdnů plný plat.
Poslanec ANO a majitel firmy Brano Group Pavel Juříček to popsal tak, že jsme přece národ „švejků“ – podle něj by lidé nemocenskou zneužívali a chtěli po nakažených, aby je lživě nahlásili jako kontakt, díky čemuž by mohli nastoupit do karantény. Něco takového by podle Juříčka znamenalo způsob, jak zastavit ekonomiku České republiky.
Je až neuvěřitelné, s jakou mírou despektu a přehlížení je na zaměstnance pohlíženo. Vždyť i home office – jedno z účinných opatření, jak snížit počet kontaktů mezi lidmi – označil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý jako „placenou dovolenou“.
Čtěte také
Pracující lidé jsou tak apriori nálepkováni jako ti, kteří jen čekají na příležitost, aby mohli švindlovat, ulévat se a ideálně nic nedělat. Zvlášť urážlivé na tom je, že nikdo zjevně nebere v potaz, že pro řadu lidí je jejich práce důležitá, chápou ji jako podstatnou součást svých identit a snaží se ji odvést nejlépe, jak dovedou.
V Česku se však bohužel celé roky zabydlovala myšlenka, podle níž jsou na svou práci doopravdy hrdí především podnikatelé a majitelé velkých podniků. Běžní pracující jsou naopak nutnou, ale nedůvěryhodnou drobotinou, na kterou je nutné bez ustání přísně dohlížet a disciplinovat ji.
Taková vyjádření by byla v dobách, kdy u nás neumírá i dvě stě lidí denně na covid, minimálně otravná – ale v současné situaci jsou vyloženě nebezpečná. A přitom by stačilo přestat se na chvíli třást strachy, že jsou Češi líní, vychytralí a jejich ideální představou je válet se doma – samozřejmě za peníze svých tvrdě pracujících zaměstnavatelů. A začít uvažovat nad tím, jak skutečně účinně snížit tempo, kterým se v Česku umírá.
Autorka je dramaturgyně a scenáristka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
